Michal Komárek: Má mít maturita jednu nebo dvě úrovně obtížnosti?

19. prosinec 2018
Ministr školství Robert Plaga

Ministr školství Robert Plaga představil svoje plány na proměnu státních maturit.

Dokreslil tak obraz, který v souvislosti s maturitami už dobře známe: Rytmus změn v kostce ukazuje zmatek, s jakým politici formují budoucnost českého školství.

Michal Komárek: Jak současné školství změnit?

Žáci od 1. do 9. třídy se jednou týdně schází v laboratořích fakulty strojní, aby se zábavně a hravě naučily základy techniky a zdokonalily své dovednosti

„Třicet procent  učiva můžeme klidně škrtnout,“ řekl nedávno ředitel základní školy v diskusi k úpravě školních osnov.

Stručné shrnutí: O zavedení státní maturity se diskutovalo přibližně 20 let. Spuštěna byla v roce 2011 a od té doby se zdá, že žádná předchozí diskuse neproběhla. Nebo byla zbytečná. Nikdo se zřejmě s nikým na ničem nedohodl.

Má mít maturita jednu nebo dvě úrovně obtížnosti? Dvě úrovně přežily pouze jeden rok, v roce 2012 je zrušil ministr Petr Fiala. Nicméně požadavek, aby byly obnoveny, se z různých stran a v různých podobách neustále vrací.

Mají být slohové práce hodnoceny na školách nebo centrálně? V roce 2012 zrušil centrální hodnocení slohů ministr Fiala, v roce 2017 bylo znovu zavedeno. Nyní Robert Plaga ohlašuje, že by mělo být zrušeno.

Propadlo zmatku, ztratilo kvalitu

Má být součástí maturity povinná zkouška z matematiky? V roce 2017 byla schválena. Ministr Plaga už dříve její zavedení zpochybnil.

Michal Komárek: Kdo radí politikům ve školství? Učitelé, nebo samozvaní experti?

Základní škola

Kdo se dokáže kvalifikovaně vyjadřovat k problémům a budoucnosti škol? A jak dobří jsou v tom učitelé? Tyto otázky připomenulo jednání expertního sboru prezidenta republiky.

Podle Plagy by ze státní maturity měly zůstat pouze centrálně zadávané testy. Ústní část a slohové práce by se měly plně vrátit do kompetence škol. Může to být rozumný kompromis, který přežije další střídání ministrů?

Těžko říci, o Plagových návrzích se ještě diskutuje a konečná podoba bude předložena až příští rok na jaře. Nicméně už dnes budí jejich příští osud pochybnosti. Z několika základních důvodů.

Zároveň probíhající debata o přijímačkách na střední školy nebo dlouhodobá kritika neúměrného rozmachu víceletých gymnázií ukazují, že tady chybí představa o tom, jak by v budoucnu mělo střední školství vypadat.

Má mít především charakter všeobecného vzdělávání? Mají se více podporovat technické obory? Jaké procento žáků by mělo mít maturitu? Jaký typ vzdělání a dovedností bude pro studenty nejlepší v době automatizace, která pravděpodobně promění řadu představ o učení a práci?

Michal Komárek: Státní maturitu možná vůbec nepotřebujeme

Státní maturita (ilustrační foto)

Státní maturita má v současné podobě mnoho problémů a je zřejmé, že by se měla změnit.

Co a proč mají vlastně studenti umět? Kdy se mají začít specializovat? Jak dlouho by měli všichni chodit do školy společně? A jak se mají ověřovat znalosti žáků a studentů – umějí to testy, které nyní používá maturita nebo přijímačky?

Sama o sobě podoba státní maturity na žádnou z těch otázek odpovědi nepřináší. A tak je pravděpodobné, že se spory o její podobu po čase znovu vrátí. Taková je totiž neúprosná logika českých školských reforem.

Energie a nápady jejích tvůrců se vyčerpávají v diskusích o dílčích tématech. Možná proto, že víc neumějí, možná se v rámci krátkého funkčního období snaží vykazovat srozumitelnou činnost.

Michal Komárek zmínil také německý energetický experiment

Dokonale prodiskutovaná státní maturita se tak v provedení příštích generací reformátorů možná stane korunou středního školství, které se v mezidobí téměř zhroutilo. Propadlo zmatku, ztratilo kvalitu a perspektivu. Je konečně připraveno na maturitu.

autor: Michal Komárek
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.