Michal Komárek: Kdo radí politikům ve školství? Učitelé, nebo samozvaní experti?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Základní škola

Kdo se dokáže kvalifikovaně vyjadřovat k problémům a budoucnosti škol? A jak dobří jsou v tom učitelé? Tyto otázky připomenulo jednání expertního sboru prezidenta republiky.

Poradci Miloše Zemana za přítomnosti ministra školství dospěli k závěru, že inkluze by měla být na českých školách omezena a že nesmí být útokem na speciální školství. Část učitelů názor přivítala. Jiní se nechali slyšet, že politici by se neměli o školství radit s lidmi, kteří mu nerozumějí.

Michal Komárek: Škodí českým školám selektivnost?

Ve škole jsou nově vybavené třídy

Za zdmi mnoha na první pohled zcela běžných českých škol funguje pro veřejnost téměř neznámý systém výběrového školství.

Je to velmi časté téma učitelských diskusí: Kdo rozumí školství? Kdo se k němu může a má vyjadřovat? Proč se politici obklopují experty a nemluví přímo s učiteli?

Autor tohoto komentáře si dovoluje odhadnout, že většina učitelů považuje „experty“ přinejlepším za mluvky, kteří se pletou do věcí, jimž nerozumí, chybí jim pedagogické vzdělání, nebo zkušenost s učením. V horším případě to jsou v očích učitelů manipulátoři, kteří se snaží do škol prosadit svoje nepodložené a neověřené představy.

Případ prezidentova poradního sboru, ale ukazuje zajímavou věc: Mezi prezidentovými poradci není žádný učitel, není tam nikdo, kdo by se školstvím systematicky zabýval. Přesto v tomto případě soud takových odborníků velké části učitelů vyhovuje. Jde totiž o to, že odborníci vyjadřují stejný názor jako tito učitelé.

Vystupovat jako silný celek

Experti vzbuzují mezi učiteli velké vášně, někdy až nenávist, ale ve skutečnosti tak důležití nejsou. Jsou to zástupné postavy. Problém není v expertech, nýbrž v tom, že sami učitelé se na mnoha podstatných věcech neshodnou.

Jednotné přijímačky být nemusí, ani povinná matematika, říká ministr školství Robert Plaga

Robert Plaga

Umím si představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Takový je názor ministra školství za hnutí ANO Roberta Plagyho, který se chystá na podzim bavit o jednotných přijímačkách a maturitách s odbornou veřejností a představiteli různých politických stran.

Jde o víc než o spor, kdo se může zasvěceně a užitečně vyjadřovat ke školství: Žádná učitelská organizace ani rámcově nereprezentuje většinový názor, či zájem přibližně 160 tisíc českých učitelů.

Naopak: Učitelských spolků je hodně a některé z nich mezi sebou spíš válčí, než aby spolupracovaly. Školské odbory jsou slabé, k razantnějším akcím se odhodlají jen zcela výjimečně, důvěru široké učitelské veřejnosti nemají.

Pokus o vytvoření profesní pedagogické komory se zatím, po více než roce zastavil na dvou tisících členech. Je to sice asi nejpočetnější učitelská organizace, ale i ona zatím reprezentuje jen něco málo přes jedno procento z celkového počtu učitelů v mateřských, základních a středních školách.

Obhájci vzniku široké učitelské organizace opakovaně upozorňují na sílu a úspěchy lékařů.  Příliš se k nim ale nepřibližují.

Michal Komárek zmínil také německý energetický experiment

Učitelé volají po tom, aby je politici neobcházeli a jednali přímo s nimi, jak říkají - se zástupci skutečné odborné veřejnosti. Nikoli se samozvanými experty.

Je to ale nesnadné: Kritizovaný expert je především symbolem neschopnosti učitelů vystupovat jako silný celek, který by politikům a veřejnosti předložil jasně formulované požadavky a vize.