Karel Barták: Blíží se cílová rovinka. Unie ale pořád neví, jaká cla Trump zavede – a jak na ně odpoví
Už jen pár dní zbývá, než vyprší 90denní odklad pro zavedení 50procentních plošných cel na evropské zboží dovážené do Spojených států. Tuto ničím nepodloženou sazbu vyhlásil začátkem dubna prezident Donald Trump. Posléze dal Evropanům tří měsíce na to, aby si vyjednali něco lepšího. Nestalo se nic, nebo skoro nic. Ve čtvrtek, přesně týden před termínem, hlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: Na stole jsou nadále všechny varianty.
Komisař Maroš Šefčovič absolvoval sice ve Washingtonu x-tou schůzku s americkými představiteli, podle všeho se však čeká na to, jak se k výsledkům těchto rozhovorů postaví sám Trump.
Čtěte také
Zatím se zdá být jisté jen to, že Američané nepřistoupí na Evropany prosazované „ideální řešení“ v podobě nulových celních sazeb na všechno zboží na obou stranách. Vůbec totiž neodpovídá Trumpově teorii „krásných tarifů“, která vychází z toho, že třetí země Ameriku poškozují a ona se musí bránit přílivu jejich zlého zboží.
Peníze vydělané na clech prý prospějí americké ekonomice. A ty firmy, které je nebudou chtít platit, přesunou výrobu do USA – a zaměstnají americké dělníky.
Bude to 10 procent?
Z toho, co v tuto chvíli víme, vypadá nejpravděpodobněji evropský ústupek, pokud jde o 10procentní plošná cla zavedená Trumpem na většinu dováženého zboží po nástupu do funkce. Zdá se, že by se Evropa byla schopna smířit s takovým jednostranným zatížením svého exportu, a to v zájmu jistoty a předvídatelnosti.
Čtěte také
Evropský byznys orientovaný na USA trpí od Trumpova nástupu do Bílého domu především nejistotou a nemožností plánovat.
Komise při jednání údajně požadovala, že pokud by skousla 10procentní tarif bez vlastních protiopatření, musely by Spojené státy zrušit další už zavedená cla, zejména 25procentní sazbu na automobily, na ocel a na aluminium. Objevily se také spekulace, že EU požaduje, aby z 10procentního zatížení byly vyňaty některé produkty, například farmaka nebo alkohol.
Evropská komise zatím vyjednávala jménem členských států obezřetně, nenechávala se svést k radikálním krokům a snažila se Trumpa nedráždit, i když se nejednou o Evropské unii vyjadřoval hanlivě.
Hned na začátku připravila dvě salvy celních protiopatření, které by dopadly na americké dovozy v hodnotě 120 miliard eur. Uložila je však k ledu pro případ, že by se jednání úplně zhroutilo. Pro srovnání – americká cla pokrývají momentálně evropské vývozy v hodnotě 380 miliard eur.
Zatím opatrné našlapávání
Vlády členských zemí tomuto opatrnému našlapování zprvu tleskaly, v poslední době se však objevily trhliny. Německý kancléř Friedrich Merz označil postup Komise za „komplikovaný“ a vyslovil se pro rychlou dohodu, která obsáhla pět šest rezortů klíčových pro německé exportéry.
Čtěte také
Francouzský prezident Emmanuel Macron je zase zásadně proti jakémukoli asymetrickému uspořádání a nechce dohodu za každou cenu. Pokud by Unie byla nakonec nucena přistoupit na plošné 10procentní clo, musí podle něj sama zavést stejný tarif na americké dovozy v odpovídající hodnotě.
Evropa má svých starostí dost, musí se soustředit na zvýšenou pomoc napadené Ukrajině, posilovat konkurenceschopnost svého průmyslu, odbourávat závislosti na surovinách všeho druhu, transformovat a dekarbonizovat svou ekonomiku.
Obchodní válku se Spojenými státy si nepřála, nechce ji, připadá jí zbytečná a škodlivá pro všechny. Když už ji tedy Trump Unii vnutil, je důležité, aby dokázala odpovědět jednomyslně a silně. Jakékoli rozkolísání či pokusy některých vlád vyjednávat s Američany na vlastní pěst by Unii – a nás všechny – fatálně oslabily.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
