Klára Vlasáková: Femicida je v Itálii samostatný trestný čin. Kdy bude v Česku?

Podle dat Eurostatu z loňského roku zažila fyzické nebo sexuální násilí v dospělosti zhruba třetina žen v EU, přičemž nejčastěji se s ním setkávají mladé ženy ve věku 18–29 let. Násilí se odehrává jak v partnerských vztazích, tak mimo ně – každá pátá žena má zkušenost s útokem ze strany nepartnera.

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Femicidy

Zavedení femicidy v Itálii bylo jednomyslně přijato 25. listopadu letošního roku, v Mezinárodní den boje proti násilí na ženách.

Impulsem k jeho přijetí se stala mimo jiné vražda dvaadvacetileté Giulie Cecchettin v roce 2023, která v Itálii vyvolala protesty proti nedostatečné ochraně žen právě před násilím.
V Česku je situace ztížená tím, že dosud nebyla ratifikována Istanbulská úmluva, tedy Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.

Ta klade důraz mimo jiné na prevenci násilí a také na ochranu obětí. Jinými slovy: Istanbulská úmluva nabízí nástroje, jak odejít ze vztahu dříve, než násilí eskaluje. Nebo než se násilí stane smrtelným.

Dovolat se spravedlnosti

Čtěte také

Mexická prezidentka vyhlásila boj sexuálnímu obtěžování. Muži, který ji osahával, hrozí vězení

Jenže během let se Istanbulská úmluva přeměnila především v symbol kulturních válek, zatímco často fatální dopady jejího nepřijetí zůstávají stranou pozornosti.
I v Česku tak mnoho žen zůstává ve vztazích, které jsou nebezpečné, trýznivé, násilné a ve kterých jsou spolu s nimi často chyceny také děti. Odchod od partnera totiž samozřejmě není pouze otázkou vůle či odvahy, ale také otázkou zdrojů, nedostatečně podpůrné sítě či společenské stigmatizace.

Pokud se bude rozšiřovat počet zemí, které femicidu budou postihovat jako samostatný trestný čin, za který pachateli hrozí doživotí, vyšle to jasný signál. Zároveň to upozorní na skutečnost, že nejde o čin, k němuž by docházelo náhle, ale naopak o důsledek násilí, jež často trvá řadu let a nezřídka zůstává skryté a bez povšimnutí.

Klára Vlasáková|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Třetina žen, která zažila násilí, je hrozivé číslo. Člověk na to může myslet při pohledu na ženy ve vlaku, na ulici, v práci. Každá třetí. Každá třetí, z nichž jen část svou zkušenost nahlásila. Protože jen část měla pocit, že se dovolá spravedlnosti.

Klasifikovat femicidu jako samostatný trestný čin tak znamená přiznat si realitu, která dlouho byla – a stále je – často zlehčována. Vraždy žen je tak možné zasadit do širšího kontextu nerovností, moci a kontroly, jež společnost dlouhodobě toleruje. Ale které už tolerovat nelze.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka