Martin Fendrych: Evropa potřebuje dronovou zeď, ale její lídři v Kodani nic nedohodli
Drony, drony, drony. Dron je slovo, které slýcháme velmi často a uslyšíme je ještě častěji. Důvod je zřejmý: ruské drony nad Polskem, záhadné drony nad Dánskem a Norskem, drony okolo mnichovského letiště ve dnech, kdy v Mnichově probíhal sjezd milionů pivařů z celého světa Oktoberfest.
Čtěte také
Drony hrají obrovskou roli ve válce na Ukrajině. Rusové jimi masivně útočí na ukrajinská města, posílají jich celá hejna. Naopak Ukrajinci se pomocí dronů vlastní výroby velmi účinně brání. Jsou v tom daleko před zeměmi Evropské unie.
Vidíme, že se válka čím dál víc odehrává ve vzduchu, nebo přesněji ze vzduchu. Drony nad městy zemí EU vyvolávají paniku, zavírání letišť a přirozeně i strach místních obyvatel. Hrozba dronů během mnichovského Oktoberfestu je vysoce účinná hybridní zbraň.
Čí ty drony jsou?
Čí ty drony nad Německem, Dánskem, Norskem, čípak jsou? Celkem není pochyb, kdo za touto hrozbou stojí: na 99 procent Rusové. Ti ovšem odmítají, že by vypouštění dronů organizovali, a tvrdí, že se na ně někdo snaží svalit vinu za eskalaci bezpečnostní situace. My ale dobře víme, že do ruské hybridní taktiky patří vyvolávání chaosu.
Čtěte také
Co s tím? Dánská premiérka Mette Frederiksenová svolala do Kodaně neformální schůzku Evropské rady, tedy lídrů zemí Evropské unie, právě k tématu obrany před drony. Druhý říjnový den přijeli všichni, což znamená, že se jedná o hrozbu, kterou berou velmi vážně.
Lídři jednali za zavřenými dveřmi. Šlo jim o to, aby Rusové nevěděli, o čem přesně se rokovalo a co se dohodlo. Obecně víme, že jednali o „dronové zdi“, ale taky o ruských penězích zmrazených v evropských bankách. Z těch by se měla dronová zeď vybudovat.
Čtěte také
Stručně, o co jde? Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce, aby byla EU schopna se bránit. Jedním z klíčových kroků je vybudování právě dronové zdi na východních hranicích unie. Lídři a lídryně měli v Kodani domlouvat, jak a za co ji vybudovat.
Důležitým bodem mělo být i jednání o spolupráci s Ukrajinou, která je dnes dronovou velmocí. Drony vyrábí, rozvíjí jejich schopnosti, umí jejich výrobu skrývat po celém svém teritoriu a ví, jak vycvičit obsluhu, která nepotřebuje nějaký „velín“, na který se dá hodit raketa a zničit ho.
Hledání problémů
Jak asi mnozí tuší, jednání 27 lídrů nehledá řešení, hledají se problémy. Jeden, levný, se nabízí: Ukrajina není zemí Evropské unie. A třeba Maďarsko ji v unii zásadně odmítá.
Další problém, v reálu typický pseudoproblém: Dají se na budování dronové zdi použít zmrazené ruské peníze, alespoň část z 200 miliard eur?
Proti je Maďarsko, Francie, Belgie. Němci by zmrazené peníze použili, jenomže na východní dronovou zeď příliš nevěří. Říkají, že to je projekt na zhruba čtyři roky a že teď se musíme soustředit na jiné priority.
Zdá se, že zatímco drony létají nad Evropou a děsí její občany, prioritou Evropy je nedohoda. V Kodani se nic nedohodlo. O dronové zdi se bude znovu jednat až na řádné Evropské radě 23. a 24. října.
Autor je spolupracovník deníku Forum 24
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
