Kopečný: Drony se zlepšují co tři měsíce. Ukrajinská armáda tak má proti Evropě náskok několik let

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí oznámil, že vysílá do Dánska vojenskou misi, která se má na společných cvičeních podělit o své zkušenosti z boje proti dronům. Jak velký technologický náskok v tomto směru ukrajinská armáda má oproti evropským zemím?

Pokud bychom to měřili klasickým plánem rozvoje schopností armád, tak to jsou de facto dlouhé roky, možná i nízké desítky let. Vývoj tam jede tak rychle, že pokud nasadíte nějakou dronovou technologii nyní, tak nejpozději za tři měsíce je naprosto nepoužitelná.

To je cyklus, ve kterém žádná mírová armáda, tedy ty evropské, nefunguje. Takže za každé tři měsíce, kdy skončil životní technologický cyklus nějakého typu ukrajinských dronů, lze započítat několik evropských let. Ale znamená to, že v Evropě není žádná schopnost srovnatelná s ukrajinskou.

Čtěte také

NATO není připraveno na ruské drony. Bude muset změnit systém nákupu drahých zbraňových systémů

Na Ukrajině došlo kvůli ruské agresi k prudkému rozvoji dronových technologií. Tuto techniku, pokud jsem to dohledala správně, vyrábí už více než 200 firem. Má ale země kapacitu je také vyvážet do zahraničí?

To je předmětem dlouhodobých jednání. Česká republika byla jednou z prvních zemí, která mezivládní dohodu o obraně a průmyslové spolupráci podepsala už v listopadu 2022. Ale bylo to v letošním roce, kdy se to stalo předmětem zájmu de facto všech evropských států a konec konců i Spojených států amerických.

Kapacitu, abych odpověděl přesně, ukrajinské firmy mají. Jejich problém je škálovatelnost. Hovořila jste o 200 firmách. Desítky z nich, okolo 50 nebo 60, jsou zavedené do ukrajinské armády. Ale problém je, že zkrátka nevyrábí na tak vysoké průmyslové úrovni a v takovém rozpětí jako třeba Rusko.

Do konce září Ukrajina vyrobila přes 3,5 milionu kusů dronů. Ale výrobní kapacity do konce tohoto roku jsou cirka 8 až 10 milionů. To, co chybí, jsou finance.

Technicky ano, Ukrajina má schopnost vyrábět mnohem víc. Ale to, co dokáže nabídnout Evropa, je průmyslová škálovatelnost.

Poslechněte si i rozhovor s analytikem Viktorem Daňkem. Audio je nahoře.

Co se po průniku cizích dronů do unijního vzdušného prostoru ukazuje jako největší achillova pata? Je to nákladnost udržování protidronových systémů, nebo psychologická nepřipravenost Evropy?

Oboje. A řekl bych, že psychologická nepřipravenost na skutečné vedení takovýchto obranných operací vede k tomu, že většina evropských armád je upokojena tím, že máme schopnosti sestřelovat drony, jenom nemáme kapacity.

Čtěte také

Luboš Palata: Polský prezident Nawrocki není a nebude spojencem Ukrajiny. Je to totiž nacionalista

Máme kvalitu, máme střely vzduch-vzduch ze stíhaček, máme MANPADy, to znamená protiletecké řízené střely odpalované z ramena. I strakonický pluk protiraketové obrany a jejich MANPADy na posledním cvičení, konec konců to je veřejná informace, zkoušel úspěšně sestřelovat šahídy.

Ale každá jedna střela je u MANPADu, což je ten nejlevnější prostředek, je pětkrát a někdy i desetkrát dražší než dron, do kterého se střílí.

Takže achillova pata Evropy je udržitelnost vlastních obranných operací proti obrovskému množství dronů. Rusko jich dokáže vyslat každý den 800 a zanedlouho to bude tisíc dronů každou noc.