Ondřej Konrád: Ruské drony nad polským nebem a před českými volbami
Obecně se soudí, že zahraniční politika nemá na domácí volby žádný vliv. Což ale není jasně doložitelné, protože posledních 35 let se země za jakékoli vlády hlásila k Západu, demokracii, právnímu státu a příslušnosti k NATO a Evropské unii. Nejprve jako uchazečka o členství, pak už uvnitř obou struktur. A kdo to případně zpochybňoval, ve volbách neměl většího úspěchu. Dalo by se tedy říct, že aspoň periferním viděním česká společnost zahraniční orientaci státu vnímá.
A podle mnohých, se to výrazněji ukázalo při prezidentské volbě, kdy se tým Andreje Babiše (ANO) pokusil vykreslit protikandidáta Petra Pavla coby takřka dychtícího po válce. Výsledek plebiscitu známe, rozdíl v počtu hlasů byl drtivý.
Čtěte také
I když je jistě pravda, že nešlo o jediný důvod Babišovy prohry. Ale roli to určitě hrálo.
Což ví jak vládní strany plus polo-opoziční Piráti, tak opozice jaksi stoprocentní, sněmovní i o dolní parlamentní komoru usilující.
Drony ve chvíli vhodnou i nevhodnou
Takže roj ruských dronů v noci z úterý na středu nad Polskem, nepochybný a podle všeho také úmyslný, přestože ještě trochu relativizovaný Trumpem, který ale směrem k Moskvě neříká jednoznačného vlastně nikdy nic, přiletěl jednomu táboru v podstatě vhod, druhému dosti nevhod.
Čtěte také
Protože ten dlouhodobě ruskou hrozbu přinejmenším bagatelizuje, a některé subjekty se k Moskvě v podstatě otevřeně hlásí.
Rozhodování voličů tedy drony ovlivnit mohou. Pokud kupříkladu vzbudí z letargie zklamané z výkonu vládní koalice. Která se k incidentu vyjádřila ihned a vůči Rusku ostře, s poukazem na nutnost zpevňování naší obranyschopnosti. Ke které jsou protivládní subjekty podstatě vlažnější.
A tak kolem dronového incidentu spíš jen našlapují. Šéf hlavního favorita voleb Babiš napsal velmi stroze, že je s Polskem solidární, o Rusku nic.
Čtěte také
Nicméně v televizní debatě jeho reprezentant souhlasil s vysláním menší české vojenské jednotky do Polska. To učinil i zástupce SPD. Předseda Okamura ale pak zase prohlásil, že v případě napadení Polska by při jeho podílu na vládě Česká republika do společné akce nešla.
Což ale lze chápat čistě jako výrok směrem k nejtvrdšímu voličskému jádru. Kdyby došlo na lámání chleba, je představa Okamury vzepřeného jednotě NATO – a tentokrát s ruským agresorem už doslova za humny – hodně nerealistická.
Enigma a snaživost
Opozice jakoby spíš povětšinou doufala, že žádné další Moskvou vyslané drony iránské výroby přinejmenším do českých voleb na polské nebe nepřiletí. A na věc se do prvého říjnového víkendu aspoň trochu pozapomene.
A tak ze známých politiků na opozičních kandidátkách zatím nejdál došel bývalý dvojnásobný ministr za sociální demokraty a expředseda Poslanecké sněmovny, nyní číslo 2 na listině uskupení Stačilo! v Moravskoslezském kraji Lubomír Zaorálek.
Který řekl v jiné televizní debatě: „Když máte dron, můžete se ho zmocnit a ovládat ho. Můžete se zmocnit celých rojů.“ Což je výrok přinejmenším enigmatický, neboli tajemný. Co jím Zaorálek myslel, těžko hádat. Ale silně připomíná některou ze sentencí Haškova poručíka Duba. Mimochodem také velmi snaživého. A nadřízenými ovšem opovrhovaného.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
