NATO není připraveno na ruské drony. Bude muset změnit systém nákupu drahých zbraňových systémů
Do polského vzdušného prostoru pronikly levné ruské drony, ale sestřelovaly je zbrojní systémy za miliony dolarů. Zvýraznilo to nedostatečnou přípravu Severoatlantické aliance na podobné hrozby. Varšava útok označila za „ruský politický a vojenský test“. Podle politoložky Evropské rady pro zahraniční vztahy Ulrike Frankeové je proto dobře, že Poláci bezpilotní letouny zaznamenali a sestřelili, píše evropská odnož zpravodajského serveru Politico.
Akce NATO však byla mnohem méně efektivní než běžná reakce Ukrajiny. Aliance sestřelila zhruba tři drony, zatímco Kyjev jich většinou zničí až 90 %, přestože čelí mnohem mohutnějším útokům.
Čtěte také
Podle Frankeové nejdou levné ruské zbraně a nákladná vojenská reakce NATO dohromady. „To budeme pokaždé vysílat letouny F-16 a F-35? To přece nejde. Musíme mít proti dronům lepší výzbroj,“ uvažuje politoložka.
Hrozba, kterou drony představovaly, byla velmi reálná. Podle německého deníku Die Welt směřovalo pět letounů k základně NATO, než je holandské stíhačky zneškodnily. Operace se údajně rovněž zúčastnilo tankovací letadlo NATO, italský průzkumný letoun a německý protivzdušný systém Patriot.
Je to výzbroj v hodnotě miliard dolarů proti levným ruským napodobeninám íránských dronů Šáhid. Tato laciná invaze však vyvolala reakci na velmi vysoké úrovni.
Jak (ne)přijít na buben?
Polsko aktivovalo článek 4 Severoatlantické aliance, který vyžaduje svolání jejích členů k naléhavému jednání. Polsko a Lotyšsko uzavřely východní vzdušný prostor a NATO zvažuje „obranná opatření“. Británie zjišťuje, jak může posílit vzdušnou obranu aliance nad Polskem, a pomoc nabídla i Ukrajina.
Čtěte také
Protiletecká obrana je považována za jednu z největších slabin NATO. Evropská unie proto vybízí členy, aby část ze 150 miliard eur, které mají být půjčkou na nákup zbraní, vynaložily právě na ni. Velká část těchto prostředků je však určena na velmi drahé zbraně.
Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že americké protivzdušné systémy za stamiliony dolarů nejsou proti levným ruským dronům rozumným řešením. Ani Ukrajina je nepoužívá, i když čelí útokům stovek těchto bezpilotních letounů každou noc. Vyvinula vlastní levné drony, které ty ruské sestřelují.
Připravujeme se pomalu
Minulý týden tuto otázku projednávali velvyslanci Evropské unie s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bruselu. Mnoho účastníků se obávalo, že středeční reakce zvýraznila nedostatečnou připravenost Západu.
Všichni se shodli, že armády NATO by nemohly k zachycování dronů používat letouny F-35 pravidelně. Některé země už své zbrojní arzenály přizpůsobují, ale realizace rozpočtových rozhodnutí nějakou dobu trvá.
Čtěte také
Přizpůsobit se snaží i některé velké evropské podniky. Švédská firma Saab představila koncem srpna novou a nepříliš drahou raketu s názvem Nimbrix, která má neutralizovat malé drony v nízké výšce. Francouzská agentura pro nákup zbraní DGA zase nedávno objednala demonstrační model laserového systému proti dronům. Menší inovativní podniky však mohou mít potíže prosadit se.
Změnit myšlení
Podle analytičky Frankeové nás v otázce obrany proti dronům čekají dva hlavní problémy.
Prvním je, že všechny hrozby neodrazí jediný systém. Podle ní budeme potřebovat víceúrovňovou obranu, která bude zahrnovat elektronická i kinetická protiopatření. Druhým problémem je rychlý vývoj technologie – Ukrajina i Rusko své útočné a obranné drony neustále upravují podle potřeby.
Čtěte také
Evropské armády budou muset změnit systém nákupu drahých zbraní, upozornil bývalý náčelník generálního štábu francouzské armády generál Thierry Burkhard.
„Některé zbraně bude zřejmě lepší nakupovat v menším množství, třeba jen po 10 až 50 kusech. A bude jedno, zda jejich výrobce dokáže zajistit údržbu po dobu dvaceti let, protože za rok bude taková zbraň buď zničena na bojišti, nebo zastaralá,“ cituje generála server Politico.
Proč Trumpovy požadavky nezmění postoj Evropy k Rusku? Katastrofální finanční situaci Francie může zachránit zdanění miliardářů. Jak se izraelský premiér Netanjahu může dostat z diplomatické izolace. Zničí prezident Erdogan tureckou opozici? Poslechněte si výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií. Připravila Gita Zbavitelová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
