Maďarsko se stalo postkomunistickým mafiánským státem, který neřídí politická strana, ale politicko-ekonomický klan premiéra Viktora Orbána.
Na serveru Balkan Insight to tvrdí bývalý maďarský ministr školství Bálint Magyar a pracovník Ústavu pro finanční výzkum v Budapešti Bálint Madlovics. Podle nich Orbán s maďarskou společností zachází jako se soukromým vlastnictvím, navenek ale udržuje zdání demokracie.
V Maďarsku se dějí zajímavé věci. Vláda premiéra Viktora Orbána vynakládá velké úsilí, aby tamní poměry vrátila do stavu před velkou apokalypsou, jež postihla horthyovské Maďarsko koncem druhé světové války, tvrdí ve slovenském deníku Pravda bývalý slovenský velvyslanec v Maďarsku Štefan Markuš.
Maďarští autoři mají za to, že vláda v Budapešti svou moc nevykonává objektivně, její přístup označují za diskreditační. Cílem je zneškodnit oponenty vládnoucího klanu a rozdělit bohatství a výhody lidem loajálním k režimu.
Premiér Orbán pro své cíle využívá chladnokrevnou neosobní byrokracii, zároveň ale podle komentáře jedná nezákonně – ve středobodu systému je korupce a vymáhání práva na základě politických kritérií. Údajný mafiánský charakter Orbánova režimu pak vysvětluje jeho chování.
Každá zločinecká organizace, ať už soukromá nebo veřejná, má tři klíčové potřeby: zdroj peněz, schopnost je prát a beztrestnost svých členů. Poslední prvek pak vyžaduje neutralizaci vymáhání práva. To je však na úrovni Evropské unie ve srovnání s domácím prostředím mnohem těžší.
Magyar a Madlovics tvrdí, že za poslední dekádu mafiánský stát v Maďarsku zvládl první dva zmíněné imperativy, tedy získávání a praní špinavých peněz. Oligarchové Orbánova klanu prý získávají přibližně 90 procent svých celkových příjmů z projektů veřejných zakázek financovaných unijními fondy.
Maďarská konzervativní strana Fidesz a její předseda a premiér Viktor Orbán získali v nedělních volbách už třetí mandát za sebou. Po mohutné protiimigrační kampani bude mít Fidesz v parlamentu 134 ze 199 křesel, tedy dvoutřetinovou ústavní většinu. Druhé skončilo s 25 mandáty radikálně nacionalistické Hnutí za lepší Maďarsko, také známé jako Jobbik.
Podle budapešťského Výzkumného centra pro korupci jsou zakázky na projekty předražené o sedmdesát až tisíc procent. Toto zjištění poukazuje na vysoké riziko korupce a výběrová řízení, která nerespektují pravidla rovnocenné soutěže.
Další zdroje příjmů poskytují zahraniční autokratické režimy. Mezi tyto peníze článek řadí i půjčku od Ruska ve výši 10 miliard eur, která má sloužit k financování modernizace jaderné elektrárny Paks, nebo tři miliardy dolarů z Číny na vybudování vysokorychlostního železničního spojení s Bělehradem.
Každá z těchto transakcí přispívá k růstu bohatství premiéra Orbána a jeho oligarchů, tvrdí komentář na serveru Balkan Insight. Dodává, že tyto zdroje z premiéra Orbána dělají snadno vydíratelného vazala východních autoritářů. V konečném důsledku tak má být maďarská vláda trojským koněm schopným podkopat další integraci Evropské unie a zmařit globální politické ambice Evropy.
Lidé spříznění s šéfem maďarské vlády podnikají ve společnostech a firmách, které jsou z hlediska práva naprosto legální. Jedná se o oblasti jako stavebnictví nebo média. Systém jim ale umožňuje prát nelegálně získané veřejné prostředky jednoduše tím, že si vyplatí obrovské dividendy, poznamenávají Madlovics s Magyarem.
V Maďarsku neutichají protesty proti vládě Viktora Orbána, které minulou neděli skončily konflikty s policií a neúspěšným pokusem opozičních poslanců proniknout do vysílání veřejnoprávní televize. Je skutečně v ohrožení právní stát a svoboda médií, jak tvrdí opozice?
Jen v roce 2018 získali dividendy ve výši 170 milionů dolarů tři lidé blízcí premiéru Orbánovi: jeho otec, zeť István Tiborcz a přítel z dětství Lőrinc Mészáros. Posledně jmenovaný je bývalý instalatér, který se během několika let stal nejbohatším mužem Maďarska.
Třetí nezbytný předpoklad pro fungování zločinecké organizace, tedy neutralizace vymáhání práva, se v pohledu autorské dvojice odráží v Orbánově postoji k Evropské unii, zatímco doma už si prý beztrestnost zajistit dokázal. Posloužit mu k tomu mělo převzetí policie, státního zastupitelství a ústavního soudu.
Maďarský režim ale hledá také mezinárodní beztrestnost. To je podle komentáře důvod, proč premiér Orbán zahájil „národní boj za svobodu a suverenitu“, a proč Maďarsko pod jeho vedením odmítá přistoupit k nově vytvořené unijní instituci – Úřadu evropského veřejného žalobce.
Orbánova vláda si rovněž stěžuje na údajná porušení suverenity, kdykoli někdo zvenčí nastolí jako problém téma korupce v Maďarsku. Orbánův nacionalistický postoj ale není nic jiného než fíkový list zakrývající touhu jeho zločinecké organizace po beztrestnosti, tvrdí Magyar s Madlovicsem.
Poprvé za osm let přijel v pondělí do maďarského hlavního města šéf americké diplomacie. Znamená to, že kromě blízkých svazků s Ruskem chce Maďarsko zůstat také spojencem Ameriky, přemítá na stránkách polského listu Rzeczpospolita komentátor Jędrzej Bielecki.
Orbán a jeho blízcí v jejich pohledu netouží po ničem jiném, než aby mohli nerušeně krást peníze daňových poplatníků Západu, bez dohledu Evropské unie. Ostatně premiér se už prý pokusil zajistit beztrestnost sobě a svému klanu využitím jednoho ze strukturálních nedostatků Evropské unie.
Tím má být možnost členských států zablokovat právem veta rozhodovací proces celého integračního bloku. Viktor Orbán podle autorů doufá, že vytvoří „vydírací alianci“ s jinými autokraticky smýšlejícími vládami v členských státech Evropské unie.
Maďarský premiér se zpočátku snažil vytvořit takový pakt se třemi dalšími zeměmi visegrádské čtyřky. To se ale nepodařilo. Slovensko totiž nedávno zvolilo liberální, proevropskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. A Česká republika zažila masové demonstrace proti mnohem nižším úrovním korupce, než jaká je v Maďarsku, rozepisují se autoři článku.
Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński sice sdílí Orbánovy autokratické a protiunijní tendence, oba politici se ale liší v motivaci svých činů.
Faktickému vládci Polska jde především o ideologii, nikoliv o bohatství a hmotný prospěch. Kaczyński nevytváří politicko-ekonomický klan, který by okrádal vlastní zemi.
Když se Orbánovi nepodařilo vytvořit středoevropskou alianci s vyděračským potenciálem, obrátil se na jiné populistické síly v celé Evropské unii. Jím podporovaná aliance ale ve volbách do Evropského parlamentu příliš neuspěla.
V domácím prostředí však Orbánova administrativa – komentář ji označuje za „jediný mafiánský stát v rámci Evropské unie“ – postupuje stále bezohledněji. Tato politicko-ekonomická praxe pak Orbánovi pomohla vyhrát eurovolby se ziskem padesáti dvou procent hlasů.
Sto let od Velké říjnové revoluce obchází starým kontinentem strašák, který by se dal charakterizovat jako stesk po starých dobrých časech. „Ti, kteří žádají radikální změnu a vyhrávají volby, nejsou prošedivělí levičáci, ani bolševici máchající revolvery, ale převážně starší muži v dobře padnoucích oblecích,“ rozepisuje se komentátor švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung o vlně nostalgie po minulosti a o polarizaci společnosti.
V mezinárodním měřítku teď ale má maďarský režim jen málo prostoru k manévrování. Mnozí obyvatelé Evropské unie si totiž uvědomili, že pouze prostřednictvím další integrace může evropský blok vyrůst z pouhé ekonomické mocnosti v globálního politického aktéra, který se pohybuje na stejné úrovni jako Spojené státy nebo Čína.
Unie navíc podniká kroky k boji proti korupci v členských státech, kdy se snaží navázat peníze ze svých fondů s kritériem dodržování principů právního státu.
Orbánův protiunijní postoj každopádně nenabízí jinou vizi Evropy. Vyplývá z jeho potřeby izolovat sebe a svůj klan od vymáhání práva. Maďarský premiér se chová jako zločinec a podle toho by se s ním mělo zacházet, tvrdí bývalý maďarský ministr školství Bálint Magyar a pracovník Ústavu pro finanční výzkum v Budapešti Bálint Madlovics.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
