Orbán chce blízké vtahy s Ruskem při zachování spojenectví s USA. Ve Washingtonu tím vyvolává údiv
Poprvé za osm let přijel v pondělí do maďarského hlavního města šéf americké diplomacie. Znamená to, že kromě blízkých svazků s Ruskem chce Maďarsko zůstat také spojencem Ameriky, přemítá na stránkách polského listu Rzeczpospolita komentátor Jędrzej Bielecki.
Mike Pompeo zvažoval rozhodnutí o své cestě do Budapešti až do poslední chvíle. Nezávislý maďarský portál Direkt36 třeba napsal, že Američané návštěvu podmiňovali posunem v jednání o vojenské smlouvě, která by umožnila volný pohyb amerických vojsk na maďarském území v případě ruského ohrožení. Takové Polsko už podobnou smlouvu s USA v minulosti uzavřelo.
Jan Fingerland: Pompeova jízda
Americký ministr zahraničí je na své velké Grand tour po Evropě. A jaksi mimochodem definuje, o co Spojeným státům v tuto chvíli jde.
Vláda premiéra Viktora Orbána zpočátku žádala, aby byl každý jednotlivý případ podmíněný zvláštním hlasováním parlamentu. Nicméně během únorového jednání maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta ve Washingtonu se podařilo vyřešit většinu sporných bodů. Zdroje z diplomatických zdrojů tak uvádějí, že podpis smlouvy je na spadnutí.
Americký deník Wall Street Journal na konci ledna rovněž psal o Orbánově vzkazu do Bílého domu. Maďarský premiér v něm měl vyjádřit přání, aby se jeho země začala přibližovat k neutralitě po vzoru Rakouska.
Ve Washingtonu to údajně mělo vyvolat údiv, a dokonce vztek, píše komentátor Bielecki. Maďarská vláda se podle něj totiž již dlouho snaží kombinovat spojenectví s Američany a blízké ekonomické vztahy s Ruskem a Čínou. Firma Rosatom například investovala 12,5 miliardy eur do projektu modernizace jaderné elektrárny v Paksu.
Výměnný obchod
Již zmíněný portál Direkt36 s odvoláním na tajné diplomatické nóty také poznamenal, že se po nástupu prezidenta Trumpa radikálně proměnila americká politika vůči Budapešti. Spojené státy přestaly Maďarsko kritizovat za porušování zásad právního státu nebo nezávislosti médií a dokonce jim přestalo vadit i vypuzení Středoevropské univerzity, financované Georgem Sorosem, do Vídně.
Thomas Kulidakis: Proč k nám americký ministr zahraničí Pompeo nepřijel
Ministr zahraničí USA se vypravil na misii do části států studenoválečné východní Evropy. Chce zabránit jejich propadu do čínského a ruského vlivu. Americkou iniciativu není radno brát na lehkou váhu, protože Spojené státy americké jsou i po skončení studené války jednou z nevýznamnějších zemí světa.
Na oplátku přitom Washington očekával maďarskou zaangažovanost ve dvou základních záležitostech: energetice a obraně. O to větší bylo jeho zklamání, když se ukázalo, že se Orbán chce vydat jinou cestou.
„Ti, kdo věří v posílení maďarsko-amerických vztahů, mají ve Washingtonu čím dál menší podporu. Musíme co nejrychleji ukázat, že naše strategie přináší výsledky,“ prohlásil loni americký diplomat Wess Mitchell.
Od té doby však Maďarsko začalo vysílat signály, že chce očekáváním Trumpovy administrativy vyjít vstříc. Vedle zmíněné vojenské spolupráce je to i ochota přestěhovat maďarské velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Ve sporu mezi Kyjevem a Budapeští ohledně maďarské výuky v ukrajinských školách se pak Washington na oplátku postavil na stranu Budapešti, všímá si komentátor Rzeczpospolity.
Související
-
V Maďarsku probíhá refeudalizace, Orbánovo vládnutí připomíná tyranii, píše slovenský exvelvyslanec
Od chvíle, kdy se Orbán stal předsedou vlády, soustřeďuje do vlastních rukou co nejvíce moci. Jeho vládnutí Markušovi připomíná praxi tyranů.
-
Orbán si bere příklad z Putina, Maďarsko sklouzává k hybridnímu režimu, tvrdí Palata
„Evropská unie si nemůže dovolit mít ve svých řadách zemi, která není plně demokratická, a s podivným režimem, který se blíží Ruské federaci,“ zdůrazňuje Luboš Palata.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
