Islanďané protestují proti chovu lososů v krutých podmínkách. Narušují i populace volně žijících ryb

Čtěte také

Lososy zabíjela srážková voda z měst. Zachránila je biočistička na předměstí

Aktivistka Veiga Grétarsdóttirová těmto rybám říká „zombie lososi“. Fotky některých z nich pořídila v islandském fjordu Arnarfjörður. Pár dní na to vylovili pracovníci u pobřeží ostrovního státu asi milion kusů – většina ryb byla mrtvá a zbytek k tomu neměl daleko. Všechny přitom pocházely z farem.

Kromě krutých podmínek, v jakých jsou zvířata chována, dochází opakovaně k úniku tisíců ryb na volné moře mezi volně žijící lososy, upozorňuje německý týdeník. Dodává, že obyvatelé Islandu mají obavy z narušení ekosystému ostrova a bojí se nenapravitelných škod na populaci divokých lososů.

Protesty místních

Proti chovu ryb u pobřeží jsou v současné době až dvě třetiny místních. K protestům se už připojila třeba slavná islandská zpěvačka Björk a do země přicestoval také zakladatel americké outdoorové značky Patagonia, aby se pokusil ve věci zákazu farem osobně apelovat na prezidenta Guðniho Thorlaciuse Jóhannessona.

Čtěte také

Jakub Vágner: Pangas ve školních jídelnách? To je zločin. Lososi a tuňáci jsou nejhorší

Najdou se ale samozřejmě i tací, kteří vnímají lukrativní rybářský průmysl veskrze pozitivně. Vláda pak vidí v rybích farmách příležitost k rozvoji západní části ostrova.

Z globálního pohledu je Island v oboru poměrně malým hráčem. Celosvětová produkce lososů by letos mohla poprvé přesáhnout 3 milionů tun ryb, přičemž přímo z Islandu pochází jen asi 45 tisíc tun.

V přepočtu na jedno balení uzeného lososa je to ale i tak přibližně 225 milionů kusů na pultech supermarketů. Největší rybí farmy věří, že se jim do roku 2030 povede produkci ještě zdvojnásobit.

Farmy se nachází u poloostrova Vestfirðir – nehostinného místa, odkud se dokonce i Islanďané stěhují jinam. Dřív tu sídlili velrybáři, ale v posledních letech jde o jednu z nejřídčeji osídlených oblastí Evropy, vysvětluje magazín. Přesto tu silnice brázdí nespočet chladících kamionů plných lososů, které míří na jih, odkud pak náklad putuje do celého světa.

Čtěte také

Losos a jeho tučné maso našemu zdraví prospívají. Nadměrná kontaminace se nenašla, zjistil test Jana Tuny

Výkonný ředitel firmy Arnarlax, která je lídrem na místním trhu s chovanými lososy, argumentuje tím, že rybářský průmysl pomohl modernizovat islandskou ekonomiku. Společnost Nora Bjørna Hembreho zaměstnává na 50 lidí a spousta z nich jsou Poláci nebo Španělé, všímá si německý list.

Nicméně považuje za pozitivní, že se oblast Vestfirðiru daří alespoň tímto způsobem znovu osidlovat. Pochvaluje si, že rybí farmy, které spravuje, pomáhají uspokojit velmi rychle rostoucí poptávku po lososech, dodává, že až 70 procent ryb na světovém trhu pochází z akvakultur.

Ryby jsou častěji nemocné

Přestože jsou ryby z farem ošetřovány vakcínami, trpí nemocemi častěji než volně žijící lososi. Například v roce 2023 muselo být ve dvou místních farmách speciálně odloveno a usmrceno asi milion kusů.

Nebezpečí pro okolní ekosystém začíná ve chvíli, kdy jsou ryby z farem přemístěny do moře. Jsou sice drženy v sítích, k únikům na volné moře ale dochází poměrně často. Za loňský a předloňský rok to bylo bezmála sto tisíc lososů, kteří postupně pronikli až do islandských řek. U města Ísafjörður dokonce loni odborníci napočítali méně divokých lososů než těch z farem.

Čtěte také

O maják na ostrově Oak Island pečuje spolek penzistů. Cesta na vrchol ovšem není pro každého

Společnost Arnarlax dostala za únik chovných lososů do otevřeného moře rekordní pokutu, přesto se Bjørn Hembre stále označuje za producenta udržitelných ryb. Chlubí se mimo jiné skutečností, že produkci do Spojených států rozváží po moři a nepoužívá leteckou dopravu. Že jde zároveň o levnější variantu transferu, ale nepopírá.

Grétarsdóttirovou přivedla k lososímu aktivismu dobrodružná cesta kolem Islandu na kajaku. Tehdy si poprvé všimla mrtvých ryb, začala farmy dokumentovat a její videa postupně rozpoutala veřejnou debatu.

Zvýšit dosah záběrů jí pomohl i bývalý novinář Jón Kaldal, který dnes pracuje pro Islandský fond na ochranu přírody. Ten má za to, že na záchranu divokých lososů už zbývá lidstvu asi jen deset let.

Kaldal akvakulturou opovrhuje a na obranu lososů prohlašuje, že na Islandu žijí déle než lidé. Stojí ale za zmínku, že také lov divokých lososů je velký byznys. Bohatí zahraniční turisté sem přilétají soukromými letadly a od místních kupují licence, aby si z vody mohly vytáhnout jedinou rybu.

Čtěte také

Island plánuje skončit s lovem velryb, nevyplatí se mu konkurovat Japonsku

Autor článku se setkal i s předsedou dozorčí rady největšího rybího závodu na Islandu Kristjanem Davidssonem. Ten sice považuje existenci rybích farem za nevyhnutelnou, popsanými příklady z islandských fjordů je ale znechucený. Okamžité řešení vidí v zavedení přísnějších zákonů v kombinaci s lepšími kontrolami.

Například v Norsku fungují v některých oblastech regulace chovu podle stavu divoké populace. O podobném systému se tak teď diskutuje i v Reykjavíku. Islandská vláda doufá, že se jí podaří vypracovat zákon, který nezničí odvětví, zároveň ale ochrání populaci volně žijících lososů, uzavírá německý týdeník.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách.