Jan Fingerland: Pompeova jízda

Pompeova cesta Evropou měla dvě složky. Nejdříve navštívil tři středoevropské země, Maďarsko, Slovensko a Polsko. Ve Varšavě se od středy účastní, spolu s viceprezidentem Mikem Pencem, velkého mezinárodního setkání o Blízkém východě.

Thomas Kulidakis: Proč k nám americký ministr zahraničí Pompeo nepřijel

• Upravit
• Smazat

Ministr zahraničí USA se vypravil na misii do části států studenoválečné východní Evropy. Chce zabránit jejich propadu do čínského a ruského vlivu. Americkou iniciativu není radno brát na lehkou váhu, protože Spojené státy americké jsou i po skončení studené války jednou z nevýznamnějších zemí světa.

Během Pompeovy cesty po visegrádské čtyřce vyvstala do popředí některá důležitá témata. Jedním bylo Rusko a jeho politika – i když můžeme jen odhadovat, kde končí Pompeovo a obecně republikánské stanovisko, a kde už začíná Trumpova politika. Například když konstatoval, že bezpečnost jednoho člena NATO je i nadále věcí všech ostatních členských států.

Mezi Moskvou a Pekingem

Z Pompeových výroků dále jasně vyplývá, že Spojené státy považují rostoucí vliv Moskvy v Evropě za problém. Pompeo se například v Polsku vyslovil proti stavbě plynovodu Nord Stream 2, který, podobně jako jeho starší bratříček, vede po dně Baltského moře do Německa. Oslabuje tedy Ukrajinu, kterou tím obchází, a především oslabuje postavení Evropy vůči Rusku coby stále významnějšímu dodavateli energie.

Pompeo zejména v Polsku vyslechl výzvu k posílení americké vojenské přítomnosti. K tomu ale Pompeo dodal, že pro Washington bude obtížné budovat svá zařízení ve státech, v nichž telekomunikační propojení obstarávají firmy, jako je Huawei, tedy čínská společnost s vazbami na Peking a čínskou armádu a rozvědku.

Jan Fingerland: Dohoda za Trumpovými zády

• Upravit
• Smazat

Ameriku možná v pátek nečeká návrat k rozpočtovému provizoriu a blbé náladě. Postarala se o to skupina kongresmanů z obou politických stran. Zbývá otázka, je to pro Donalda Trumpa dobře, nebo špatně?

Pro státy, jako je Polsko, Maďarsko, ale konec konců i Česká republika, tím vzniká dilema. Naše obchodní vztahy s Čínskou lidovou republikou, nebo specificky s Huaweiem, jsou i nadále čistě naší volbou, ale současně musíme počítat s politickou cenou ve vztahu k Američanům, kterou za to zaplatíme. Pro Maďarsko je celá věc ještě ošemetnější, protože Budapešť jedná s Huaweiem o zřízení logistického centra pro Evropu.

V případech, jako je Huawei, je samozřejmě také obtížné jasně rozlišit americkou bezpečnostní politiku ve vztahu k Číně od obchodní války, kterou Trumpova administrativa vede s čínskou exportní mašinérií. Pompeovy výroky však rozhodně vedou k závěru, že přinejmenším v jeho očích význam otázky vztahů s Čínou už přerostl závažnost Ruska.

Mezi Bruselem a Teheránem

Pompeo ve středu plavně přešel z bilaterální roviny do multilaterální. Během dvou dnů budou představitelé 60 států jednat o situaci na Blízkém východě. Debata se pravděpodobně bude točit kolem dvou úzce spojených otázek. Jednak kolem Trumpova (zatím nezveřejněného) mírového plánu pro Izraelce a Palestince, a pak otázce vztahů s Íránem.

Pro arabské země má palestinská otázka stále menší důležitost a tváří v tvář růstu íránského vlivu v regionu naopak roste jejich ochota nějak se dohodnout s Izraelem na soužití – tím spíše, že s Jeruzalémem sdílejí stejné obavy. Trump už dříve jednostranně odstoupil od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu a zřejmě usiluje o jeho zásadní proměnu.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Na konferenci jsou sice přítomny státy Evropské unie, ale příznačně chybí unijní komisařka pro mezinárodní vztahy Mogheriniová. Evropské státy nechtějí ztratit kontakt s děním, ale současně se některé z nich snaží vybudovat platební systém, který by jim umožnil obchodovat s Íránem navzdory americkým opatřením.

Arabské státy, jako je Saúdská Arábie, zastoupená ve Varšavě ministrem zahraničí, tlak na Írán vítají. Současně ale proti jejich účasti na jednání vystupovali Palestinci, kteří své arabské spolupracovníky vyzývali k bojkotu schůzky. Místo účasti na varšavské schůzce objíždí v těchto dnech předseda palestinské samosprávy Abbás arabské metropole a lobbuje proti Trumpově mírovému plánu, který pravděpodobně neobsahuje splnění všech palestinských požadavků.

Varšavská konference je jistě poctou polským hostitelům a současně i papírovým úspěchem americké diplomacie. Výsledky jednání jsou nejisté, ale vlastně znamenají definitivní zaplašení obav, že Trump je izolacionista, který zcela opustí mezinárodní politiku. A také jsou krokem k vyjasnění toho, co Trumpova administrativa považuje za důležité pro příští dva roky, nebo potom ještě další čtyři.