Ivan Štern: Evropský rozpočet a otázka soudržnosti
Na nedávném setkání hospodářských ministrů Evropské unie – nad návrhem rozpočtu pro roky 2028 až 2034 –, by musel čtenář talmudu, záznamu židovské moudrosti, plného zcela rozporných a protichůdných postojů, mít pocit déjà vu. Zaznívaly tu hlasy vzájemně se popírající, sporné až hádavé, zřídkakdy spolu souhlasící, většinou jen zdánlivě. Jako by mluvčí jen číhali, kdy dostanou možnost říct tu svoji pravdu, aniž sobě vzájemně naslouchali.
Čtěte také
V jedné věci je Evropská komise opravdu úspěšná: Svým návrhem, který počítá se 2 biliony eur, tedy s částkou o 700 miliard eur vyšší proti stávajícímu rozpočtu, vyvolala věru bouřlivou reakci. Spolehlivě v ní lze vysledovat národní ráz debatéra.
Ze židlí nezvedala jen navrhovaná částka, ale i předpoklad, že se podíl členských zemí bude muset zvýšit o 0,12 procenta, a to na celkových 1,23 procenta hrubého domácího produktu, pokud má Unie dosáhnout navrhovaných příjmů.
Brainstorming?
Zazněly hlasy šetrných Nizozemců. Podsunuly Komisi chtivost po penězích. Hodlá jimi zvýšit svůj celoevropský vliv. Nebraly v potaz, že ono navýšení je diktováno především nutností splatit dluh, který Unii zůstal po covidové pandemii.
Čtěte také
Za to Poláci mají pochopení, že Komise bere v potaz bezpečnost a obranyschopnost Evropy jako veřejné statky. Zdůrazňují však, že pro to rozhodně nemůže být krácena politika agrární či soudržnosti. V tom si notovali se Španěly.
Politika agrární se nepochybně stane jablkem sváru. Komise na její pokrytí plánuje proti současnosti částku o 400 miliard eur menší, což poněkud škodolibě kvituje český předseda Svazu obchodu. Konečně peníze poslouží k modernizaci ekonomiky, a ne k nákupu drahých traktorů, na nichž zemědělci vyrážejí do měst na demonstrace.
Dá se, jak naznačují první reakce, očekávat setrvalá rozhádanost. Ne však nutně vždy. Naprosto neočekávaný tón zaznívá ze země, kterou řadíme mezi evropské škrtílky –ze Švédska.
Švédové překvapili
Švédsko dospělo k poznání, že jeho národním zájmem je mít možnost opřít se o jednotnou a silnou Evropu. Patří sem otázka klimatu, bezpečnosti a evropská konkurenceschopnost.
Zdá se, že pedagogický vliv války na Ukrajině, a existenciální hrozby Ruska, Švédy nepřiměl jen opustit neutralitu.
Rozhodné slovo ještě rozhodně nepadlo. Švédský příklad názorně ukazuje, jak Švédsku svědčí, je-li sevřeno neúprosnými tlaky zvenčí.
Zjišťuje, že národní zájmy jsou jen bublinou, rozpadne-li celoevropská soudržnost. A o soudržnost Švédům jde.
O ni by mělo jít celé Evropě – vzdor tomu, že navrhovaný rozpočet jsou zatím neznámé vody, v nichž se Evropané teprve začínají učit plavat.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
