Karel Barták: Evropská komise navrhla odvážný rozpočet, spoustu hráčů rozladila
Návrh nového sedmiletého rozpočtu Unie na léta 2028 až 2034 je odvážný. Pokud by byl schválený, znamenal by významný rozchod s dosavadní praxí, kdy lví podíl evropských peněz spotřebovávali na své projekty zemědělci a chudší regiony. Evropa má nové priority, a ty se v návrhu jasně odrazily – konkurenceschopnost, obrana, digitalizace, věda a výzkum podpora Ukrajině.
Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová má pravdu, když říká, že to je největší sedmiletý rozpočet EU v dějinách. Trochu ovšem přehání, když mluví o dvou bilionech eur ve srovnání s bilionem pro minulé období (2021 – 2027).
Čtěte také
Pokud vezmeme v úvahu konstantní ceny (2025) bez započítání inflace, činí rozpočet 1,26 hrubého národního důchodu sedmadvacítky. Ten dosavadní byl 1,1 procenta HND – nárůst je tedy zřetelný, nikoli však dramatický.
Pokud se vezme v úvahu, že EU bude muset z tohoto rozpočtu splatit 149 miliard, které si vypůjčila na financování postcovidového Fondu obnovy, bude nárůst ještě slabší – počtáři bruselských „thinktanků“ se shodují na reálném navýšení o nějakých 0,03 až 0,06 procenta HND.
A co odvody národních států?
Aby od počátku nerozladila členské státy, nabízí Komise v podstatě stejné národní odvody do rozpočtu EU. Navýšení má být pokryto z nových „vlastních zdrojů“, včetně vyššího zdanění velkých společností operujících v Unii, ale i dodatečného zdanění cigaret a tabákových výrobků.
Čtěte také
Budoucí fungování evropského rozpočtu má podle návrhu spočívat na čtyřech pilířích, na rozdíl od dosavadních sedmi. Největší novinkou, ba „revolucí“, je spojení dvou dosud největších položek – zemědělství a regionální rozvoj – do jednoho fondu, do kterého spadnou i náklady spojené s potíráním ilegální migrace.
Druhou novinkou je zřízení Fondu pro konkurenceschopnost, který zastřeší takřka všechny programy řízené dosud centrálně přímo Evropskou komisí, a to od životního prostředí až po obranu. Tyto peníze – celkem 410 miliard eur – mají sloužit ke „strategickým investicím“ do obrany, vesmíru, digitalizace, biotechnologií a samozřejmě dekarbonizace.
Zemědělci se už ozývají...
Jako první reagovali negativně zemědělci – ti belgičtí už pohrozili, že zas potáhnou s traktory na Brusel. Do čela spořivých zemí se postavilo Nizozemsko. Podle jeho ministra financí Heinena je navržený rozpočet příliš vysoký.
Čtěte také
Hlomoz se ozval také z Evropského parlamentu – poslanci mají pocit, že je návrh vyřazuje z kontroly výdajů a přesouvá ji do relace mezi Komisí a členskými státy.
Na druhé straně je ze zkušenosti známo, že právě odvážné návrhy, které málokdo chválí, mají často největší šanci na úspěch. Komise se pokusila vyřešit kvadraturu kruhu – zachovat do jisté míry dosavadní priority, na kterých mnozí lpějí, najít financování pro ty nové, které všichni chtějí, a přitom se vystříhat prudšího navýšení národních příspěvků do evropské kasy.
Pro Česko vypadá na první pohled návrh nevýhodně. Automatických dotací pro zemědělství a regiony bude méně. O navýšení těch dalších budeme muset bojovat. Pokud budeme úspěšní, můžeme sáhnout na více peněz než dosud, a na lepší účely, ale bude to chtít umět – a zabrat.
Národní politici napříč Evropou teď budou návrh detailně zkoumat a propočítávat z hlediska svých zemí. Na jeho konečné podobě se musí shodnout jednomyslně.
Do schvalovacího procesu se intenzivně zapojí také Evropský parlament. Hotovo musí být v roce 2027 tak, aby nový sedmiletý rozpočet začal platit od 1. ledna 2028.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
