Petr Holub: Převrat v Německu? Bundestag odbrzdil rozpočet
V berlínském Bundestagu všechno proběhlo, jako kdyby poslanci neměli hlasovat o úvěrech na úrovni bilionů eur. V diskusi zazněla tvrdá slova o podvodu na voličích, o zatnutí sekyry do kořenů sociálního státu, dokonce o tom, že sněmovna bude schvalovat válečnou půjčku jako v roce 1914 a že i tentokrát to skončí světovou válkou.
Přesto žádný z řečníků nepřekročil vyhrazený čas pěti minut, a celá diskuse trvala jen čtyři a půl hodiny. Před čtvrtou hodinou odpoledne odhlasovala mimořádné úvěry potřebná ústavní většina.
Čtěte také
Politické souvislosti byly ovšem dramatické. Křesťanský demokrat Friedrich Merz, vítěz německých voleb, které proběhly koncem února, musel už po pár týdnech odvolat svůj slib, že nebude vymýšlet žádné další dluhy.
Naopak se domluvil se sociálními demokraty a posléze i se Zelenými a vymyslel největší investiční program v historii spolkové republiky, který se bude financovat z mimorozpočtových fondů. Do nich sežene peníze právě půjčkami.
S hlasováním spěchali
Realizovat takový plán ovšem nejde bez toho, aby se vysadila ústavní dluhová brzda. Protože však v nově zvolené sněmovně nemají křesťanští a sociální demokraté ani se Zelenými potřebnou dvoutřetinovou většinu, musel o vysazení dluhové brzdy hlasovat ještě minulý Bundestag.
Čtěte také
Přesto se drama nekonalo, protože koneckonců jde pouze o ekonomickou záležitost, tedy o čísla. Pod nimi si člověk jen těžko představí něco hrozného nebo naopak nadějného.
Financial Times napsal, že Merz předstoupil před Bundestag s dvojitou vizí. Podle první vize jde o to, tváří tvář ohrožení z Východu investovat do zbraní. Nadále se počítá s tím, že řádný rozpočet bude financovat armádu částkou jednoho procenta HDP, tedy 44 miliardami eur.
Ovšem z nových úvěrů se bude čerpat nejméně dalších 88 miliard ročně, nepočítaje vedlejší výdaje například na podporu Ukrajiny. Ty dosáhnou podle deníku Handelsblatt jenom letos třinácti miliard.
Další peníze půjdou do investic
Druhá Merzova vize má vylepšit podnikatelské prostředí, zvláště investicemi do dopravní a energetické infrastruktury. V příštích 12 letech na ně bude k dispozici celkem 500 miliard eur, tedy něco přes 40 miliard ročně.
Čtěte také
Podle expertů dotázaných Handelsblattem se jenom v důsledku navržených úvěrů dostane rozpočtový deficit na 3,5 až 4 procenta HDP ročně. Pro tradičně úspornou politiku Německa to znamená opravdu epochální změnu.
Merz popsaným plánem prozradil, odkud pochází, tedy z prostředí největších světových investičních fondů, kde jsou hlavním nástrojem jakékoli činnosti gigantické finanční částky.
Čím je finanční obnos větší, tím víc se s ním dá dosáhnout. Samozřejmě lze mluvit o tom, že se odhlasováním tak velkých úvěrů mění dějiny, podstatný je ovšem fakt, že německý kancléř bude mít k dispozici dost velkou páku, aby dokázal změnit svět, tedy bližší i vzdálenější okolí Německa.
Máme se radovat?
Česko leží hned vedle spolkové republiky a nasnadě je otázka, zda se má z hlasování Bundestagu radovat. Na jedné straně může déšť miliard přispět k prosperitě Německa a Česko, jak známo, se na této prosperitě může podílet.
Na druhé straně, pokud si začne Německo půjčovat tak velké částky, zvýší se tím úroky pro půjčky ostatních států a zřejmě také v soukromém sektoru. Německý stát také může stáhnout na konta zbrojních firem příliš velké množství peněz, které pak nebudou k dispozici jinde. A jak známo, investice do zbrojení nemusí mít zásadní multiplikační efekt.
Jestli chválit nebo nechválit Merzův plán, o tom zřejmě rozhoduje jednoduchý argument. Střední Evropa prošla pětiletou stagnací a už je s tím potřeba něco dělat.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
