Pavel Polák: Od státní krize dělí Německo verdikt ústavního soudu a 18 tisícin procenta
Německý ústavní soud se bude zabývat stížností levicového hnutí Sahry Wagenknechtové, které se letos po únorových volbách jen těsně nedostalo do spolkového sněmu.
Neúspěšné hnutí si stěžuje na nesrovnalosti při sčítání hlasů a požaduje, aby se volební lístky znovu přepočítaly.
Čtěte také
Mohl to být totiž nejstrmější politický start, jaký Německo kdy zažilo. Levicové uskupení kolem zkušené političky Sahry Wagenknechtové se rok od svého založení už vidělo v poslaneckých křeslech v Bundestagu. V předvolební kampani vsadilo na tradiční levicová témata a kromě toho také na bezpečnost, přísnější migrační politiku a obavy německé veřejnosti z války.
Tento volební mix rezonoval zejména v zemích bývalého východního Německa, kde se toto levicově konzervatiní hnutí dostalo v loňském roce do tří zemských parlamentů a v Braniborsku a Durynsku dokonce do zemské vlády.
Ten hlavní cíl – Bundestag – ale strana minula. Nakonec jí chybělo osmnáct tisícin procenta, aby dosáhla na pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do spolkového sněmu. Takto těsně ještě žádné straně v Německu účast v parlamentu a také státní příspěvky neunikly.
Čtěte také
Žádný div, že zklamání bylo velké. Průzkumy slibovaly mnohem víc. Strana se po tomto neočekávaném neúspěchu začala pomalu rozkládat. Sahra Wagenknechtová se vzdala vedení strany, rozpory nového uskupení se stále více ukazují na komunální úrovni, kde nelze vládnout a zároveň budit dojem opozice.
Wagenknechtová vstoupila do politiky už v NDR na konci 80. let, do komunistické strany, později působila v její zreformované verzi, která se pak sloučila se západoněmeckou levicí. Vždy patřila k výrazným tvářím německé levice. Neúspěch v parlamentích volbách ale ještě nechce úplně akceptovat. I kvůli tomu, že jejímu hnutí chybí jen pár tisíc hlasů, přesněji 9529 hlasů.
V posledních letech se v Německu už hlasy přepočítávaly a v Berlíně se kvůli nesrovnalostem muselo jít k volbám znovu. Proto hnutí Sahry Wagenknechtové doufá, že ústavní soud jejich stížnosti vyhoví.
Německo v napětí
Pokud by ústavní soud nařídil znovu přepočítat volební lístky a pokud by se při následujícím přepočtu skutečně našlo oněch necelých deset tisíc hlasů, Německo by se propadlo do státní krize s nedozírnými následky.
Čtěte také
Musela by se totiž mezi parlamentní strany nově rozdělit poslanecká křesla. To by zcela konkrétně znamenalo pád koaliční vlády kancléře Friedricha Merze, protože by už neměla parlamentní většinu. Celý politický vývoj posledních devíti měsíců by se prakticky rázem stal slepou kolejí, která nikam nevede.
Proto bude celé Německo velmi bedlivě sledovat, jak se ústavní soud ke stížnosti postaví. Volby mají být spravedlivé, o tom není pochyb. To si musí přát každý, komu leží kvalita demokracie na srdci. Ale chaos a státní krize by německé demokracii také příliš neprospěly. Důvěra veřejnosti v politiku by totiž dále klesala. Extremistická hnutí by naopak ještě více posilovala.
Zatím je to jen hypotetický scénář, od kterého dělí Německo verdikt ústavního soudu a také osmnáct tisícin procent hlasů, o kterých si Sahra Wagenknechtová myslí, že se určitě ještě najdou.
Autor je novinář, bývalý zpravodaj ČRo a ČT v Německu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
