V Maďarsku probíhá refeudalizace, Orbánovo vládnutí připomíná tyranii, píše slovenský exvelvyslanec

V Maďarsku se dějí zajímavé věci. Vláda premiéra Viktora Orbána vynakládá velké úsilí, aby tamní poměry vrátila do stavu před velkou apokalypsou, jež postihla horthyovské Maďarsko koncem druhé světové války, tvrdí ve slovenském deníku Pravda bývalý slovenský velvyslanec v Maďarsku Štefan Markuš.

Jak píše, v Maďarsku se přepisují dějiny a přejmenovávají veřejná prostranství. Liberálně uvažující spisovatelé, režiséři a umělci jsou vytlačováni z kulturního života. Tajemně se odstraňují sochy doposud uznávaných osobností a nahrazují se památníky, které mají připomínat „zlatý věk“ Uherska a také Maďarska v době po uzavření Trianonské mírové smlouvy.

Orbán si bere příklad z Putina, Maďarsko sklouzává k hybridnímu režimu, tvrdí Palata

Maďarský premiér Viktor Orbán při středečním hlasování v parlamentu

V Maďarsku neutichají protesty proti vládě Viktora Orbána, které minulou neděli skončily konflikty s policií a neúspěšným pokusem opozičních poslanců proniknout do vysílání veřejnoprávní televize. Je skutečně v ohrožení právní stát a svoboda médií, jak tvrdí opozice?

V zemi postupně zmizely opoziční deníky a regionální noviny a rozhlasové frekvence si přivlastnila vládní strana Fidesz. V současném Maďarsku zbyl podle Markuše jediný televizní kanál a jediná rozhlasová stanice, které šíří nezávislé informace, jsou ale dostupné jen v okolí hlavního města. V redakcích tištěných médií pak prý existují seznamy publicistů, jejichž opoziční názory se nesmí zveřejňovat.

Alespoň justice, zdá se, zůstává relativně nezávislá. Její kontrola by každopádně znamenala možnost dohlížet na opozici. Stane se tedy nepochybně cílem Orbánovy administrativy, spekuluje komentář s tím, že kontrolu se vláda pokusí uplatnit ještě letos prostřednictvím takzvaných správních soudů, kterým budou soudní rady podléhat.

Tyran Orbán

Nicméně ve srovnání s loňským rokem Viktor Orbán zmírnil svou nacionalistickou rétoriku i odpor vůči cizincům. Bývalý slovenský ambasador si ale nemyslí, že to souvisí s populismem. Orbánovy postoje k politice Evropské unie se prý dají spíše označit za snahu se zviditelnit.

Jak Orbán změnil Maďarsko: Tradiční hodnoty, rostoucí ekonomika i podpora oligarchů

Maďarský premiér Viktor Orbán

Maďarská konzervativní strana Fidesz a její předseda a premiér Viktor Orbán získali v nedělních volbách už třetí mandát za sebou. Po mohutné protiimigrační kampani bude mít Fidesz v parlamentu 134 ze 199 křesel, tedy dvoutřetinovou ústavní většinu. Druhé skončilo s 25 mandáty radikálně nacionalistické Hnutí za lepší Maďarsko, také známé jako Jobbik.

Od chvíle, kdy se Orbán stal předsedou vlády, soustřeďuje do vlastních rukou co nejvíce moci. Jeho vládnutí Markušovi připomíná praxi tyranů. V Maďarsku se neděje nic, co Orbán nechce, a stane se vše, co si přeje. Odlišné názory netoleruje, tvrdí autor textu.

Maďarská společnost se tak mění na neliberální. Mizí třídní a pluralistické zájmy i jejich souboj. Místo nich se objevuje nový fenomén, který Štefan Markuš nazývá „refeudalizací“. V Maďarsku ale prý rovněž dochází ke specifickému druhu korupce, jež se odlišuje od té tradiční podoby, v níž někdo s dostatečnými finančními prostředky uplácí politiky, aby na oplátku získal zpravidla ekonomické výhody.

V podmínkách maďarské refeudalizace však korupce podle komentáře funguje opačně, kdy si vládnoucí strana „udělováním lén“ v podobě různých „trafik“ a veřejných zakázek účinně buduje sobě podřízenou oligarchii.

Markuš jako příklad uvádí bývalého starostu městečka Felcsút Lörince Mészárose. Premiérův přítel z dětství, původním povoláním instalatér plynových zařízení, v průběhu několika let nabyl neslýchaný majetek. Všichni vědí, že jsou to Orbánovy, nikoliv Mészárosovy peníze, nikdo to ale nemůže dokázat.

Místo imigrantů otroci

Poslední produkt „politiky národní součinnosti“ při procesu refeudalizace je pak takzvaný „otrokářský zákon“. Maďarský parlament legislativu přijal na konci loňského roku za skandálních okolností.  Novela zákoníku práce obnáší příkaz „pracovat o čtyři sta hodin více a dostat výplatu za tři roky“.

Kritika Maďarska svědčí o podpoře masivní ilegální migrace, tvrdí europoslanec Payne (Svobodní)

Viktor Orbán v evropském parlamentu

Evropský parlament doporučil Evropské komisi, aby zahájila řízení s Maďarskem kvůli vážnému ohrožení evropských hodnot. Maďarský premiér Viktor Orbán poté vmetl europoslancům do tváře, že chtějí trestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a nejsou svolní svou vlast přeměnit v zemi přistěhovalců.

Štefan Markuš takto parafrázuje úpravu, která dává zaměstnavateli právo požadovat až čtyři sta hodin přesčasů ročně, uhradit je zaměstnancům je ale možné i se zpožděním. Podle bývalé slovenského velvyslance v Maďarsku se jedná o skutečný návrat do éry feudálních vlastníku půdy.

Podobný zákon by byl možná nutný při akutním nedostatku pracovní síly. Ale třeba imigranti jako náhradní pracovní síla v Maďarsku nevyhovují. George Soros je nežádoucí persona non grata, neboť údajně organizuje příliv uprchlíků a spřádá úklady proti státu. Vypuzení Sorosem založené Středoevropské univerzity z Budapešti bylo v tomto narativu nezbytné, neboť do konceptu maďarství nepatří nic cizího.

Organizátoři předvánočních demonstrací nespokojené občany dostali do ulic. Maďarská opozice se probouzí a připravuje další masové protesty. Odbory zase hrozí generální stávkou. Zatím ale mlčí tradiční církve, které dostávají státní podporu. Pro Markuše to je důkaz, že Maďarsko je silně sekulární a zdá se, že i závislé na vládní moci.

Proměna Jobbiku

Viktor Orbán si udržuje moc díky hlasu většiny. V Maďarsku se obsah demokratických hodnot mění pomalu, ale jistě na neliberální, má jasno komentář s tím, že většina státního majetku se také dostává do rukou vládnoucí oligarchie. Ta se přitom o zisky odmítá dělit se zbytkem společnosti.

Thomas Kulidakis: Úspěšný Machiavelliho žák Viktor Orbán

Viktor Orbán

Impozantně působí už samotný fakt, že maďarský premiér Viktor Orbán dokázal potřetí v řadě vyhrát parlamentní volby. Ovšem způsob, jakým vítězství dosáhl, přímo nutí k zamyšlení nad způsobem rozhodování voličů a především nad samotnou podstatou fungování Evropské unie.

Dlouho se zdálo, že nejschopnější opozicí vůči neliberální demokracii bude politická strana Jobbik, která změnila svou politickou orientaci a stala se spíše středopravicovou formací. Oproti tomu Orbánův vládní Fidesz se vydal na stezku krajní pravice.

Za obratem Jobbiku stál jeho bývalý předseda Gábor Vona. Ten na svou funkci ovšem rezignoval po posledních volbách. Jobbik se následně rozdělil a část jeho členů zformovala stranu novou, jež podle politologů není rasistická. Její podpora vládní partaji ale v Markušově pohledu přesto naznačuje, že jde o další krajně pravicovou formaci.

Každopádně Orbánovým leitmotivem zůstává „ochrana křesťanské“ kultury Karpatské kotliny. Fidesz je odhodlaný bránit celou Evropu před infiltrací islámu podobně jako v dobách osmanské expanze v 16. až 18. století, poznamenává exvelvyslanec.

Spustit audio

Související