Ruské znalosti o Polsku jsou roztříštěné a zkreslené, říká polský historik

Čtěte také

Pobaltí a Polsko odmítly moji iniciativu, pak začala válka, prohlásila Merkelová a popudila politiky

Těmito otázkami se zabývá historik a rusista Hieronim Grala z Filozofické fakulty Varšavské univerzity, který byl hostem podcastu Řeč o geopolitice polského listu Rzecpospolita.

Grala zdůraznil, že Polsko nikdy nezastávalo prominentní místo na horizontu ruské či sovětské společnosti. Naopak Rusko bylo vždy, nebo alespoň po dlouhé období, na prominentním místě ve spektru polských zájmů a politických analýz, ale také ve výzkumném fokusu polských historiků a v konečném důsledku i ve společenských obavách.

Černucha

Profesor Grala také upozornil, že spolehlivý a nezávislý výzkum postojů k Polsku v Rusku prakticky neexistuje:

Čtěte také

Luboš Palata: Polský prezident žádal v Berlíně o reparace. Měl by to dělat ale v Moskvě

„Řadu let jsme tady měli situaci, kdy bylo hlavním dodavatelem informací o dění v Polsku ruské velvyslanectví. Tyto informace šlo shrnout ruským slovem černucha – jsou to informace podávané zjednodušeně v černých narativech, které nemohly poskytnout spolehlivý obraz Polska. V důsledku toho jsou znalosti Rusů o Polsku roztříštěné a do značné míry formované stereotypy a propagandou,“ vysvětlil Grala.

V rozhovoru poukázal i na přetrvávající stereotypy v ruském veřejném prostoru. Někteří Rusové jsou prý přesvědčeni, že mezi Polskem, Estonskem, Litvou a Lotyšskem v podstatě nebyl žádný významný rozdíl, že Polsko pravděpodobně patřilo Sovětskému svazu.

Nevděčné Polsko?

Otázka nevděčnosti je podle Graly jedním z nejvíce stigmatizujících argumentů proti Polákům, který se objevuje v ruském oficiálním veřejném mínění. Šíří se v něm gigantické mystifikace, například neustálým obviňováním Poláků z ničení ruských hřbitovů, i když k ničemu takovému nikdy nedocházelo.

„Ruská propaganda takové narativy intenzivně využívá nejen doma, ale i v postsovětských zemích, například ve střední Asii,“ upozornil Grala. Poukázal také na výzvy spojené s výzkumem Ruska:

Čtěte také

BONUS: Volyň a Katyň. Místa, která komplikují polské vztahy s Ukrajinou a Ruskem

„Patřím ke generaci, která začala studovat v polovině 70. let, kdy existoval koncept takzvané sovětologie. Klasická sovětologie fungovala za obtížnějších podmínek než ta současná, protože Rusko bylo téměř úplně uzavřené světu, navíc neexistovala sociální média,“ vzpomíná Grala.

„Nebyl ani tak obrovský mediální trh a satelitní zpravodajství přicházelo se závěry založenými na velmi jemných signálech, například na pořadí pohlavárů režimu stojích na tribuně u příležitosti oslav Dne revoluce. I přes omezený přístup k datům ale tyto metody dokázaly umožnit tvorbu přesných analýz,“ vzpomíná v podcastu Řeč o geopolitice polského listu Rzecpospolita profesor Hieronim Grala.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Na thajsko-kambodžské hranici znovu hrozí vzplanutí války. Švýcaři se kvůli demografickým změnám neobejdou bez přistěhovalců. Do Somálska se stále častěji vydávají dobrodruhové. Klimatická změna je oříškem i pro církve. Taková jsou další témata pořadu, který připravil Jakub Rerich.