Lukáš Jelínek: Středula na prahu politické kariéry

6. květen 2022

Novou hlavu státu si zvolíme už za osm měsíců, ovšem na startovní listinu se zatím přihlásili uchazeči, jejichž šance jsou spíš menší než větší nebo které s výjimkou nejbližšího okolí nikdo ani nezná. Ti, k nimž je upírána největší pozornost, třeba Andrej Babiš či Petr Pavel, jasné slovo ještě neřekli a premiér Petr Fiala za koalici Spolu nepříliš logicky tvrdí, že na jejího adepta si musíme počkat, až dozraje.

Čtvrteční zpráva o tom, že do hradního klání nastoupí Josef Středula, proto přirozeně zazvonila. Konečně formát, který nehraje při zdi a nestydí se za své ambice! Jenže Středula si to hned vzápětí pokazil.

Čtěte také

Ještě lze pochopit, když v rozhovorech pro média opakuje, že pouze zatím „projevil zájem o podporu občanů v možné budoucí kandidatuře na prezidenta“, poněvadž kandidátem se člověk stane, až sežene nominační podpisy poslanců, senátorů či občanů. A jelikož hodlá být Středula občanským kandidátem, nejprve počká, až mu dobrovolníci pomůžou naplnit petiční archy.

Smutnější je, že Středula odmítá přímo odpovědět i na jednoduchou otázku, zda chce být prezidentem. Na dotaz Seznamu Zpráv odvětil, že chtít nestačí. „Když mi občané dají to právo, budu se o něj ucházet. Ale prezidentem nemůžu být tím, že to ohlásím. Musím uspět ve volbách,“ dodal Středula. Je jedno, jestli toto kličkování vychází z opatrnosti, nebo přehnané skromnosti, každopádně šanci postavit se před veřejnost jako silný odhodlaný lídr Středula promarnil.

Být prezidentem dolních deseti milionů

Čtěte také

Přesto nad ním hůl nelamme. Nedávno byl potřetí zvolen do čela největší odborové centrály. Má respekt politiků nalevo i napravo, je výřečný, umí to s médii. 54letý rodák z Opavska po vystudování střední průmyslovky nastoupil do vítkovických železáren, kde se po devětaosmdesátém podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí v klasické odbory hájící zájmy zaměstnanců.

Obešel se ve svém životě bez členství v KSČ a dosud na něj nevyplavala ani žádná špína. Nemá životní příběh hvězdy či hrdiny, ale lidí, o jejichž důvěru se uchází, což nemusí být k zahození. Ostatně již stačil zopakovat někdejší slogan Miloše Zemana, že by byl prezidentem dolních deseti milionů.

Právě Zeman patří k těm, kteří Středulu k bitvě o Hrad vyzývají. Středula si ale s nikým zadat nechce, nestojí ani o umetání cestičky, ani o polibky smrti a ví, že záleží jen na voličích. Pravda je ale taková, že při rozdělení české společnosti bude pro dosažení cíle důležitá schopnost nahánět hlasy v táboře sympatizantů i odpůrců současného prezidenta.

Čtěte také

Středulův problém, pokud se tedy skutečně kandidátem stane, ovšem nejspíš ponese jméno Andrej Babiš. I on se patrně zapojí a rázem se stane favoritem. Coby lídr opozice se bude přednostně obracet na stejný elektorát jako odborářský předák. Kdyby se spolu potkali ve druhém kole, hrálo by to do karet Středulovi, přeci jen je přijatelnější pro širší názorové spektrum. Nakolik je však reálné, že by se finále prezidentského souboje obešlo bez zájemce z pravostředového tábora?

Lukáš Jelínek

Středula však může být úspěšný i bez dobytí prezidentského křesla. Stojí na prahu politické kariéry. Jeho předchůdci to dotáhli daleko v dresu sociální demokracie – Richard Falbr do Evropského parlamentu, Milan Štěch do čela Senátu, Jaroslav Zavadil do poslanecké lavice. Od Středuly očekává zdecimovaná demokratická levice ještě víc. Ve finále může být nadstranickým prezidentem stejně jako příštím levicovým lídrem. První podmínkou však je hovořit bez vytáček o svých ambicích a programu.

Autor je politický analytik

Spustit audio

Související

Čekání na prezidenta

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.