Listopad 1989 nebyla jen „sametová revoluce“
Listopad 1989 je právem vnímán jako přelomový měsíc našich moderních dějin. Ale události spojené s pádem komunistického režimu nebyly tím jediným, co se tehdy dělo. Řešil se nedostatek běžného zboží v obchodech, útěky východních Němců přes Československo na Západ a také zemětřesení.
Zprávy o obyvatelích Německé demokratické republiky, komunisty ovládané části Německa, kteří se snaží dostat na Západ, se v listopadu objevovaly v rozhlasovém zpravodajství každý druhý den.
Čtěte také
Mnozí si pamatují tisíce východních Němců na západoněmeckém velvyslanectví v Praze na přelomu srpna a září 1989. Tím to ale neskončilo.
Komunistický režim ve východním Berlíně uzavřel hranice, a když od 1. listopadu 1989 opět povolil svým obyvatelům cesty do socialistických států, dopadlo to podle očekávání. Už 2. listopadu bylo na západoněmecké ambasádě v Praze opět asi 1300 východních Němců, snažících se takhle dostat na Západ. Nakonec se jim to podařilo.
Zatímco země v západní Evropě se v té době pomalu sbližovaly a snily o zrušení hranic, východní, Moskvou ovládaný socialistický blok prožíval něco opačného. Nedostatek zboží a někde i základních potravin vedl k tomu, že země se uzavíraly zahraničním návštěvám a všemožně blokovaly nákupní turistiku.
Plýtvání čímkoliv
Československo například 1. listopadu 1989 zakázalo vjezd do země na méně než dva dny občanům Polska, Maďarska, Sovětského svazu a Jugoslávie. Rozhlasové zpravodajství dochovalo řadu zpráv, jak byli například Poláci vraceni zpět do Polska i se zásobami oblečení nebo průmyslového zboží, které u nás chtěli prodat a za peníze nakoupit a vyvézt základní potraviny.
Přes všechnu bídu na tom bylo Československo v listopadu 1989 z mnoha dalších socialistických zemí ještě dobře. Jenže Češi a Slováci mohli už hodně jezdit na Západ – jen od ledna do října se jich tam vydalo přes 750 tisíc. Mnozí vzpomínali, že pohled na přeplněné pulty obchodů v Německu a Rakousku pro ně byl těžko uvěřitelný.
Čtěte také
Komunisty ovládaný režim v Československu řešil stále složitější problémy související s těžkopádností plánovitě řízené ekonomiky.
Podniky jen neochotně měnily plány, produktivita práce byla nízká a plýtvání čímkoliv velmi rozšířené – v rozhlasovém zpravodajství například zástupce ministerstva lesního a vodního hospodářství připustil, že průměrná denní spotřeba vody na obyvatele překračuje 400 litrů (dnes je to necelých 90 litrů) a nikdo není nucen k úsporám.
Politické uvolnění signalizovaly ve dnech před 17. listopadem projevy premiéra Adamce i nejvyššího představitele komunistů Jakeše: Oba se stavěli za výrazné zavádění tržních prvků do hospodářství a připouštěli i další změny. Politické zemětřesení, které pak přišlo, předešlo ještě zemětřesní skutečné, zaznamenané v listopadu 1989 na Slovensku.
Související
-
V srpnu 1989 byla Praha obsazena trabanty. Němci z Východu chtěli na Západ
Od srpna do září 1989 se Lobkovický palác v Praze stal místem německých a evropských dějin.
-
Lída Rakušanová: Trpká bilance zločinů komunismu
Zatímco odčinit – pozdě, ale přece – alespoň ty nejvíc donebevolající křivdy komunismu se společnosti přece jen daří, potrestat viníky jsme za posledních 35 let nestihli.
-
Před listopadem 89 už jela ekonomika pěkně z kopce. Ale na dně jsme ještě nebyli, myslí si historik
Ekonomika od poloviny 80. let stagnovala, životní úroveň se postupně propadala. Zažívali jsme množství nedostatkového zboží – i toaletní papír se prodával pod pultem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.