V srpnu 1989 byla Praha obsazena trabanty. Němci z Východu chtěli na Západ
Od srpna do září 1989 se Lobkovický palác v Praze stal místem německých a evropských dějin, když bylo tisícům občanů tehdejší Německé demokratické republiky (NDR) po týdnech čekání na území velvyslanectví umožněno vycestovat do Spolkové republiky Německo (SRN).
Čtěte také
Na území velvyslanectví tehdy bylo nevídané množství lidí, kteří navíc do Prahy přijeli ve svých trabantech, které nechávali opuštěné v ulicích.
„Podle posledních informací západoněmeckých rozhlasových stanic je nyní na velvyslanectví Německé spolkové republiky v Praze už na 3,5 tisíc občanů Německé demokratické republiky,“ informoval Československý rozhlas o takzvané vlně ilegálních přistěhovalců. Pro západoněmecké velvyslanectví tehdy nebyli uprchlíci z východní části Německa ničím novým.
Čtěte také
„Bylo tam málo místa, zima, všude špína, cítila jsme se sama a zmatená. Nevěděla jsem, kam to povede,“ vzpomíná tehdejší uprchlice Cathrin Hausschildová na poměry v Lobkovickém paláci na Malé Straně, které byly podle ní katastrofální.
Na tisíce lidí připadalo 22 toalet, zahrada se v deštivém září proměnila v bahnisko, další lidé překonávali plot za přihlížení československé policie.
Po zdlouhavých jednáních mohl tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989 oznámit lidem čekajícím na zahradě Lobkovického paláce, že jejich vycestování do Spolkové republiky Německo je možné.
Co tomu předcházelo, připomínáme v repríze pořadu Jana Sedmidubského. Na webu ale jen do 8. listopadu 2024.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
