Před listopadem 89 už jela ekonomika pěkně z kopce. Ale na dně jsme ještě nebyli, myslí si historik

Co s tím? Chtělo to reformy, ale bez politických změn to možné nebylo. K tomu historik Jan Křen poznamenává: „Pokud šlo o řešení problémů, husákovské vedení bylo v pasti“.

Celý režim 80. let vlastně dnes charakterizuje vystoupení tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše.

Čtěte také

S Gorbačovovou perestrojkou se měnil celý východní blok. Jen ti naši komunisti drželi, míní historik

Ten se 17. července 1989 v Červeném Hrádku setkal se západočeskými komunistickými funkcionáři, kde prohlásil: „Není chleba, co dělá vláda. Jak to, že není chleba? Co dělá strana, jak to řídí, že není chleba? Ptá se takhle někdo v kapitalismu na takovouto otázku. Vůbec ne, kritizujou pekaře, nejdou k němu podruhé, řekněme. My takovou možnost ne vždy máme, abychom nešli k němu, to je pravda. Ale tím je ta naše pozice složitá, že my jsme zodpovědní za tu ekonomiku. Kdežto na tom Západě jsou za tu ekonomiku zodpovědní ti vlastníci.“

Centrální ekonomika?

Přestože se nám teď mohou Jakešova slova zdát směšná, vlastně docela věrohodně popisují, jak to tady vypadalo. „V centrálně plánované ekonomice a diktatuře proletariátu, je za to zodpovědná strana, v tom měl Jakeš pravdu,“ říká historik Jakub Rákosník.

Čtěte také

Ivana Chmel Denčevová: V 80. letech tady nebyla radost žít

Dalším důvodem ekonomického zaostávání za Západem pak bylo pokračování dominance průmyslové výroby, a to na rozdíl od rozvoje sektoru služeb. Fungování ekonomiky a celého národního hospodářství ale paradoxně stálo na konexích ředitelů podniků.

„První důvod je strukturální: centrální plánování je totiž velmi neflexibilní sytém. Druhý důvod souvisí s brežněvovským – a od něj odvozeným československým, vedením země, které považovalo už jen pojem reforma za tabu,“ vysvětluje historik Rákostník.  

Během čtyř dekád socialistického režimu Československa proběhlo několik pokusů o ekonomické reformy, nejznámější z nich byla ta Oty Šika, kterou ale zastavila vojenská okupace v srpnu 1968. Nastoupení gorbačovského kurzu s přestavbou, resp. perestrojkou, přineslo novou snahu o ekonomické reformy. Nejvýznamnější bylo přijetí nového zákona o státním podniku.

Jen naivní reforma?

Takže jsme potřebovali změnu ekonomiky, ale Moskva jim přestala posílat nařízení, co dělat. K moci se tam dostal Michail Gorbačov, který začal s perestrojkou SSSR. Problém byl i v tom, že se čs. komunistům do nějakých zásadních změn vlastně vůbec nechtělo.

Čtěte také

Michail Gorbačov: Ten, který omezil vlastní moc v zájmu mravních hodnot

A pak se začaly dít změny i u nás. A co s perestrojkou? 12. listopadu 1989 prohlásil v rakouské televizi ORF tehdy ještě ne moc známý ekonom Václav Klaus, že „perestrojka je jen naivní reformou reformy východního bloku.“

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli se se Československo před listopadem 1989 nedostalo až na okraj propasti, historik Jakub Rákosník odpovídá: „Neocitlo. Spíš než o propasti bych mluvil o cestě z kopce, který by se patrně ještě dál zostřoval – ale asi by to byl ještě dlouhý proces. Rozhodně by to ale nebyl z roku na rok skok do úplně beznaděje.“

Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy v rámci cyklu Hra o perestrojku v audiozáznamu.