S Gorbačovovou perestrojkou se měnil celý východní blok. Jen ti naši komunisti drželi, míní historik

„Když se ohlédneme za čtyřmi dekádami nadvlády SSSR nad východní a střední Evropou, muselo být dění v Moskvě pro země komunistického bloku šokující,“ popisuje historik Michal Stehlík. A dodává: „Vyhlášená odpovědnost za vývoj ve vlastní zemi začala dohánět i československé soudruhy. Najednou totiž z Moskvy přestaly chodit direktivy.“

Michael Gorbačov (1931–2022) byl komunistou od svých 21 let. Prošel celým stranickým aparátem a věnoval se zemědělské politice, postupně také získal mnoho funkcí. „Důležité bylo, že měl jako člen politbyra možnost cestovat na Západ,“ tvrdí historik. Tam si zřejmě uvědomoval problémy své země.

Glasnosť a perestrojka

Ve funkci generálního tajemníka rozhodl, že se bude psát pravda – glasnosť a především vyhlásil přestavbu – perestrojku. Měla zahrnovat řadu reforem tak, aby se podařilo udržet ekonomiku.

Čtěte také

Michail Gorbačov: Ten, který omezil vlastní moc v zájmu mravních hodnot

„Její stav byl tristní, Sovětský svaz nezvládal ani oblast zbrojení. Ale ukázalo se, že není možné změnit ekonomiku bez politiky.“

Svou geopolitickou roli tehdy sehrály i Spojené státy americké, kde Ronald Reagan po svém nástupu do prezidentské funkce – bylo to v roce 1981, vyhlásil nesmiřitelnost s „říší zla“, jak označil komunistický svět. I pro Reagana se Gorbačov stal vlastně partnerem, alespoň pokud jde o vyjednávání o omezení zbrojení.

Československo té doby zůstávalo v pasti – to i ve srovnání s dalšími sousedními komunisty ovládanými státy. Postupné změny probíhaly v Polsku, kde bylo silné odborové hnutí v čele s Lechem Wałęsou. Ti byli před námi a už na podzim 1988 si odbory a opozice vystávkovaly svobodné volby.

Čtěte také

Zemřel Michail Gorbačov. Připomeňte si, jak zaniklo impérium Sovětský svaz

Také Maďarsko, o kterém se dlouho říkalo, že tam mají „gulášový socialismus“, se stalo zemí změn. Nejprve společnost přehodnocovala krvavé povstání z roku 1956, docházelo k uvolnění podnikání, a celé to končilo zbouráním železné opony na maďarských hranicích s Rakouskem.  

Německá demokratická republika (NDR) byla zvláštním státem, který železnou oponou oddělil i rodiny, město Berlín se svou proslulou zdí se stalo symbolem dvou světů. Němci utíkali hromadně na Západ přes naši metropoli.

„A Praha byla zahlcená množstvím Trabantů, hlavně v okolí západoněmecké ambasády. To bylo pro Čechoslováky něco nepředstavitelného,“ vzpomíná Stehlík.

Michal Gorbačov a Ronald Reagan při podpisu smlouvy o likvidaci raket středního s krátkého doletu (1987)|foto:Wikimedia Commons, U.S. National Archives and Records Administration, CC0 1.0, ©

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli se Československá socialistická republika stala před listopadem 1989 kůlem v plotě, historik Michal Stehlík odpovídá: „Jakýsi kůl v plotě jsme byli, ale nakonec naše komunisty dohnala vlastní minulost. Pokud 20 let sedíte v čele státu – a sedíte tam proto, že jste potlačili reformy v roce 1968 –, nemůžete se k nim vracet bez toho, aby vás to nesmetlo.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu.