Alexandr Mitrofanov: Gorbačov nesmí na Ukrajinu jako agresor

27. květen 2016

Michail Gorbačov nesmí v nejbližších pěti letech na Ukrajinu. Oficiální rozhodnutí bylo přijato po jeho rozhovoru pro The Sunday Times, v němž podpořil ruskou anexi Krymu.

Není jasné, proč zákaz přišel až teď. Vždy měl stejné stanovisko. Shodovalo se s linií Kremlu. Prý bylo převzetí Krymu podloženo všelidovým hlasováním. Jak Kreml, tak Gorbačov nikdy nemluvili o okolnostech. Vlastně oficiální ruské kruhy ano, když nedávno přiznaly, že před touto akcí poslaly na Krym mnohem víc vojáků, než tam bylo předtím. Někdejší prezident Sovětského svazu ale nezmínil ani toto.

Reagoval na zákaz slovy, že se hádkami na takové úrovni nezabývá. A že se na Ukrajinu ani nechystal. Zároveň odmítl pozvání od ruských krymských úřadů.

Kreml vyjádřil politování, že Ukrajinci rozšiřují personální sankce také na veterány. Jinými slovy to Gorbačov schytal z obou stran. Od Ukrajiny otevřeně, od Vladimira Putina příznačně jidášsky, když byl někdejší světový politik převyšující věhlas současného prezidenta označen za vykopávku.

Když se ovšem zamyslíme, proč je zákaz vstupu na Ukrajinu pro Gorbačova zprávou v médiích, dostaneme se nikoli k současnosti, ale do dob, kdy byl Gorby hvězdou. Přičemž tou hvězdou nebyl z devadesáti nebo i více procent ve své zemi. Jeho sláva byla mnohem větší v zahraničí.

V SSSR a později v Ruské federaci spíše rostla velká, v řadě případů patologická nenávist k němu jako k politikovi, který údajně rozbil fungující systém.

Impérium s lidskou tváří

Logo

Čím vzdálenější v čase je doba rozpadu Sovětského svazu, tím větší mýty se o něm vyprávějí, a tím víc lidí v Rusku má sklon jim věřit. I když fakta, ba osobní vzpomínky a zkušenosti hravě dokážou nepředpojatému člověku, že Sovětský svaz zašel na své problémy sám. Ale to by bylo příliš náročné pro některé mozky a duše. Snazší je uvěřit ve spiknutí zrádce Gorbačova se zlotřilým Západem.

Dlouhá léta, která uplynula od Gorbačovovy éry, ale poodhalila větší nuance než fakt, že tehdejší generální tajemník komunistů a později prezident nechal státy tzv. socialistické soustavy odejít ze sovětského sevření, aby se o sebe mohly postarat samy.

Jeho snem, kterého se nevzdal, bylo impérium. Má to stejné jako Putin. Ti dva se ale liší v tom, jak by mělo toto impérium kolem Ruska navenek vypadat.

Současný prezident Ruské federace dělá vše pro to, aby se ho ve světě báli. Někdejší sovětský prezident by však chtěl impérium s lidskou tváří, které by se světem vyjednávalo. Ale impérium. Proto se shodli v postoji ke Krymu.

Je prostě ruský, protože Rusko to tak chce, a basta. Zatímco Putin lhal o tom, že anexe nebyla ruskou vojenskou operací, pouze pár měsíců a pak přiznal barvu, Gorbačov se dodnes tváří, že to byl příklad účinnosti ruské „měkké síly“.

Nu což, každý je své pověsti strůjcem. Ukrajinci, kteří byli napadeni Ruskem a přišli ve válce o tisíce lidí, se historickými zásluhami nezabývají. Pro ně jsou agresoři oba. Putin i Gorbačov.

Autor je komentátorem deníku Právo.

autoři: ami , Alexandr Mitrofanov
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.