Lidi, kteří nemyslí na zadní kolečka, bychom měli nějak trestat, míní ekonom České spořitelny

4. prosinec 2021

Na jedné straně exekuce nebo problémy kvůli rostoucím cenám, na druhé straně úspory na běžných účtech a strach z investic. Oba jevy mají stejného jmenovatele – nízkou finanční gramotnost Čechů. „Ačkoliv je téma finanční gramotnosti poměrně diskutované, peníze jako takové zůstávají tabu. Většinou se o nich nebavíme ani doma. Spoléháme na to, že se děti naučí základy ve škole, ale nedáváme jim úplně dobrý příklad,“ všímá si Helena Brychová, expertka na finanční vzdělávání.

Helena Brychová

Někteří rodiče sice podle ní mají tendence děti učit, jak hospodařit s penězi. Sami pak ale před Vánoci udělají přesný opak. „Třeba tím, že si koupíme televizi na splátky jen proto, že jsme si usmysleli, že ji potřebujeme hned. A jsme tak trošku líní na ni našetřit,“ nelíbí se jí a lidem radí:

„Když na něco nemám, tak na to nemám z nějakých důvodů. Třeba proto, že mám jinak nastavené priority. A pak není důvod si to koupit jenom proto, že mi to někdo nabízí.“

Hlavně ostražitost

Ačkoliv se finanční gramotnost dostala do školních osnov, stále se jí nedostává prostoru, který by si v dnešním světě zasloužila, tvrdí Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Čtěte také

„Na mnoha školách to stále probíhá tak, že tradiční obory jsou brány jako základ. Matematikáři a češtináři jsou hvězdy pedagogického sboru, které se drží svého kopyta. A tyhle – skoro bych řekl – zbytkové disciplíny, jako je psychologie, politologie, ekonomie, mnohdy zbývají až na toho, kdo prostě nemá celý úvazek, tak se jim to dá. Pak se nemůžeme divit, že výuka za mnoho nestojí a že ze škol vycházejí děti, které nejsou úplně dobře připraveny na život v této oblasti,“ kritizuje Skořepa. 

Oblast financí se přitom stává stále komplikovanější. „Spousta věcí už je v podstatě nad možnosti chápání běžného středoškoláka, možná dokonce i vysokoškoláka,“ míní ekonom a jako příklad uvádí třeba výpočet RPSN, tedy roční úrokové sazby nákladů.

Můžu mít vědomosti o finančních trzích, ale pokud nejsem ostražitý, tak mě žádné vzdělávání nenaučí dosahovat úspěchu.
Richard Hindls

Richard Hindls

„Pak je tam ještě jeden důležitý faktor. A to je míra ostražitosti. To lidi nikdy nenaučíte. Můžu mít vědomosti o finančních trzích, o akciových trzích a podobně. Ale pokud nejsem dostatečně ostražitý, tak mě žádné vzdělávání nenaučí dosahovat úspěchu,“ varuje Richard Hindls, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.

Toho si všímá i Štěpán Uherík, partner konzultační společnosti, která mimo jiné nabízí i správu investic:

Čtěte také

„Češi letos vložili do kryptoměn přes čtyři miliardy korun. Na jednu stranu je pozitivní, že lidé objevují nové nástroje, jak pracovat s majetkem. Ale mám zkušenost, že spousta lidí, která takto investuje, je zcela neinformovaná o tom, jaká podstupují rizika.“

„Když prezentuji lidem, jak funguje světová ekonomika, tak říkají, že pěti až šestiprocentní zhodnocení skrze kvalitní diverzifikované portfolio je podezřelé. Ale pak vloží peníze do produktů, které slibují třicetiprocentní zhodnocení měsíčně. Takže většinou o své peníze přišli. Až příliš často nevědomě vstupují do většího rizika, než si mohou dovolit,“ uvádí Uherík příklad ze své praxe.

Myslet na pojištění a zadní kolečka

Nejen při investování člověk musí umět přijmout ztrátu. Základním předpokladem ale je, že člověk si ji dokáže spočítat. A v případě, že mu přijde až příliš vysoká, buď se do transakcí nepouštět, nebo se jinak pojistit.

Čtěte také

„Pojištění je strašně významný princip veškerého ekonomického života, na který se mnohdy u nás zapomíná,“ říká Skořepa a pokračuje:

„Musíme myslet na to, že může docházet k potížím včetně ztrát. A musíme si na to vyhradit určité peníze, platit si určité pojištění.“

Právě nedostatečné pojistky proti nenadálé události vyčítá například domácnostem, které se dostávají do problémů v souvislosti s krachem Bohemia Energy.

„Všichni bychom si měli část peněz odkládat. Je velice špatně, pokud se někteří z nás ocitnou nepojištění tváří v tvář nějakému problému. A teď volají po ostatních: ‚Pojďte mi pomoct.‘ To není správně. Takové lidi bychom měli určitým způsobem trestat za to, že nemysleli na zadní kolečka a že to všechno nechávali na ostatních,“ je přesvědčený ekonom České spořitelny.

Je špatně, pokud se někteří ocitnou nepojištění v nějakém problému. A teď volají po ostatních: ‚Pojďte mi pomoct.‘
Michal Skořepa

S tím úplně nesouhlasí Brychová, která aktuálně v obecně prospěšné společnosti dTest těmto lidem pomáhá:

„Neřekla bych, že si vybrali špatného dodavatele. V době, kdy přišel na trh s nabídkou, tak bych řekla, že ne všichni – včetně institucí – si uvědomovali, kam až to může zajít. Tady ve velkém měřítku selhal třeba regulační úřad,“ myslí si expertka na finanční vzdělávání.

Poslechněte si celou debatu Václava Pešičky a jeho hostů. Společně probrali i to, proč by lidé neměli nechávat své úspory na běžných účtech, nebo jak důležité je pro člověka zažít bankrot, byť pouze v simulované hře. 

autoři: Václav Pešička , Ondřej Skácel
Spustit audio

Související