Po generace si lidé v regionech zvykli, že chodí do fabriky, nejdou s kůží na trh, popisuje ekonom Zahradník

Rozdíly v životní úrovni mezi jednotlivými kraji v Česku se stále zvětšují. Zatímco Praha byla v roce 2019 hodnocena jako třetí nejrozvinutější region Evropské unie, v Karlovarském kraji se produkce a výkonnost zastavily na úrovni poloviny 90. let. Na vině je nejenom historie regionu, ale také například špatná regionální politika.

Čtěte také

Střední třída v chudých regionech se vnímá hůř než chudí v bohatším prostředí, varuje Daniel Prokop

„Přitom platí, že země je tak bohatá, respektive tak chudá, jak chudý, respektive bohatý je její nejslabší článek,“ připomíná Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a expert Evropského hospodářského a sociálního výboru.

Hejtman Kulhánek jako základní problém svého kraje vnímá především chybějící napojení jak na Prahu, tak na Německo. „Investoři se stále tak trochu bojí Karlovarského kraje kvůli žalostné dopravní infrastruktuře. Doposud nemáme spojení s hlavním městem. Dálnice D6 má sice už jasnější horizont dostavby, ale pokud nebude existovat páteřní dálniční trasa z Prahy na německé hranice, jde o velmi negativní faktor,“ zdůrazňuje.

Investoři se stále tak trochu bojí Karlovarského kraje kvůli žalostné dopravní infrastruktuře. Doposud nemáme spojení s hlavním městem.
Petr Kulhánek, hejtman

O mnoho lepší situace přitom není ani v železniční dopravě. „Když chcete do Karlových Varů, tak se podíváte do Ústí i kolem Ohře. Je to krásná vyjížďka, ale pokud chcete rychlé spojení, tak to tady prostě není,“ komentuje situaci ekonom Zahradník a dodává, v čem ještě vidí příčinu aktuálního stavu:

Čtěte také

V Česku chybí turisté. „Někde mají díky nim obchod či divadlo,“ varuje před úpadkem regionů šéf CzechTourism

„Chybí tam přirozená podnikavost. Po generace bylo zvykem, že místní lidé chodili do velké fabriky. Ta je nějakým způsobem zajistila a neměli důvod se dívat po jakýchkoliv alternativách. Neměli důvod z této bubliny vystupovat a jít s kůží na trh. Tento model ale dožívá. Příčinou, proč se s tím nic nedělalo, byla mentalita nebo stav mysli, který v regionech po dlouhá desetiletí převládal. Tou brzdou byly samy regiony, respektive obyvatelstvo, které v nich žilo.“

Zelená transformace

Velkou výzvou následujících let bude pro Česko transformace ekonomiky v souvislosti s koncem fosilních paliv. Zejména pro Moravskoslezský a Karlovarský region to platí dvojnásob.

Čtěte také

Pokud se naše ekonomika nezmění, budeme ztrácet životní úroveň, varuje ekonomka Matesová

„V podstatě teď přežívají v jakémsi kómatu – jsou udržovány při životě tím, že tato část průmyslu stále přetrvává, ale musíme se připravit na to, že skončí,“ varuje Petr Mazouch z Katedry ekonomické statistiky Vysoké školy ekonomické.

Pomoci s přeměnou regionu by měly mimo jiné evropské peníze. „Tyto tři kraje budou moci čerpat Fond pro spravedlivou transformaci, což je dodatečných skoro 45 miliard korun. Potom tady máme díky covidu Národní plán obnovy – dodatečné prostředky, se kterými se také počítá například pro účely revitalizace brownfieldů. Řekl bych, že příležitosti jsou bezprecedentní,“ míní Zahradník a doplňuje:

„Jediným limitem může být to, že nebudeme schopni peníze přetavit v projekty, které mají smysl.“

Jak na to

Příkladem, který ukazuje, jak se podobná proměna regionu může provést, je například oblast Porúří a Porýní. „Oblast mezi Dortmundem, Essenem a Wuppertalem je v současnosti v podstatě centrem kreativního průmyslu. Obrovské těžební a hutní koncerny se během pětadvaceti třiceti let přetvořily v centrum kreativního průmyslu s malými a středními podniky,“ zmiňuje ekonom České spořitelny.

Čtěte také

S home officem se na venkov může přesunout víc lidí. „Společnost si bude lépe rozumět,“ věří ekonom Skořepa

„Je třeba sázet na kartu vyšší přidané hodnoty, která by udržovala lidi v regionu. Aby se v něm usadili a tím zvyšovali sociální úroveň. V regionech, které jsou na tom lépe, se vzájemně posiluje to, že tam existuje určitá lepší vzdělanostní struktura. Ta přitahuje investory. Investoři a lidé, kteří tam žijí, začínají podnikat i v oblastech, na které by si jinak třeba netroufli. Ale teď už na to mají vzdělání. Vidí, že v tom prostředí to může vzkvétat, mají tam možnost získat zaměstnance, a tak zakládají firmy s vyšší přidanou hodnotou. A přesně tady tato semínka my musíme vysázet i v tom Karlovarském nebo Ústeckém kraji,“ popisuje řešení situace Mazouch s tím, že něco podobného se v současnosti daří například právě v Moravskoslezském kraji.

Je třeba sázet na kartu vyšší přidané hodnoty, která by udržovala lidi v regionu.
Petr Mazouch

Řešení problémů těchto regionů ale není zdaleka jen otázka místních politiků a hejtmanů. Pomoci musí i vláda.

„Strašně bych těmto regionům přál, aby se konečně dokončila infrastruktura, která je napojí na infrastrukturu celé republiky. Do toho by se nová vláda měla opřít a konečně to dokončit. Druhá věc, která ale asi není zvládnutelná v jednom volebním období, je nastartování nějakého procesu změny vzdělanostní struktury a vzdělání obecně,“ říká Mazouch a dodává na závěr:

„To by určitě pomohlo posílit pracovní trh a nastavit lepší náladu, aby se ti lidé více na sebe usmívali a fungovalo to.“

Poslechněte si celou debatu Patricie Polanské a jejích hostů. Společně probrali to, jak Karlovarskému kraji paradoxně škodí bohatší soused v podobě Německa, jak vypadá dopravní infrastruktura uvnitř krajů, nebo nakolik celý region ovlivnil odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce.