S home officem se na venkov může přesunout víc lidí. „Společnost si bude lépe rozumět,“ věří ekonom Skořepa

Zůstat doma a pracovat na home office, nebo se raději vrátit do kanceláře? Podle průzkumu agentury Randstad má většina zaměstnanců jasno. „K obě pólům se přiklání přibližně deset procent dotazovaných. Naprostá většina vidí jako ideál nějaký mix,“ komentuje výsledky Honsová.

Čtěte také

Home office nahrává vzdělanějším. Budoucnost je ve službách a pomáhajících profesích, říká ekonom

A některé firmy už veřejně deklarovaly, že by rády podobný model udržovaly i po pandemii. „Relativně nejdál v tom jsou IT firmy a finanční instituce. Lidé si mohou volit, kolik dnů v týdnu budou fyzicky v práci a kolik dnů budou pracovat na dálku,“ říká Honsová.

Nový model práce ale pro tyto společnosti znamená také nové výzvy. „Firmy řeší, jak pracovat s lidmi a jak zajistit, aby se jako firma vyvíjeli a aby ti lidé nedělali jen to, co mají jaksi nakázáno. Ale aby se neztrácela schopnost inovovat a pracovat s novinkami, které se rodí mimo časově ohraničené schůzky,“ vysvětluje personální poradkyně.

Neví, co neví

Právě v chybějící interakci vidí největší riziko práce z domu také ekonom České spořitelny Michal Skořepa:

„Firma nebo jakákoliv jiná instituce přichází hned o dva typy velmi důležité komunikace mezi lidmi. Ten první typ bych nazval nezáměrná komunikace. Protože velmi často se stává, že řada informací k vám pronikne jenom proto, že jste s lidmi prostě fyzicky na jednom místě – na obědě, v kuchyňce, ve výtahu.“

Čtěte také

Úsměvy druhých mají vliv na náš duševní stav. Online komunikace je únavná, přiznává americká vědkyně

Nejde o to, že by lidé před sebou v online prostoru něco tajili. Problém je, že zaměstnanci neví o tom, že něco neví.

„A protože to nevíme, tak se nikoho nezeptáme a nezajímáme se o to. To je přesně ten moment, který se dá lépe vyřešit tím, že s těmi kolegy sedíte v jedné kanceláři. Vy slyšíte, že třeba dva kolegové spolu o něčem mluví a najednou vám dojde, že u toho musíte taky být. To se vám doma nestane,“ popisuje úskalí práce na dálku Skořepa.

Velmi často se stává, že řada informací k vám pronikne jenom proto, že jste s lidmi prostě fyzicky na jednom místě.
Michal Skořepa

„Druhý problém je nonverbální komunikace. Když přednášíte třeba pro padesát lidí v sále, tak cítíte a vidíte, jestli jsou ti lidi znudění a usínají, nebo vám visí na rtech a píšou si poznámky. Tohle je taky něco, co u online přenosu nezažijete. Ztrácí se tam tahle chemie,“ vidí jako druhý problém ekonom České spořitelny a dodává:

„Já osobně bych proto byl příznivcem toho tenhle trend brzdit. Respektive dobře se zamýšlet nad tím, v jakém směru je to přínos a v jakém směru jako firma ztrácím.“

Hlavně rychlý internet

Rozvoj práce na dálku s sebou nese ještě jeden zajímavý aspekt – zvýšený zájem o bydlení mimo velká města. „Čísla Českého statistického úřadu ukazují, že každý rok se přesune z větších měst do menších kolem patnácti tisíc lidí. Takže paradoxně z toho vyplývá, že naopak se venkov lehoulince zahušťuje,“ všímá si Skořepa.

Čtěte také

Vlastní bydlení je ideál, ale mezi mladými se proměňuje představa, jestli to je možné, říká sociolog

Po letech se tak zastavilo vylidňování venkova. „Situace se mění – lidé se už nevystěhovávají, pokud se nejedná o venkov skutečně hodně vzdálený i menším městům. Situace velkých měst je jednoznačná – nic neroste tak jako okolí Prahy,“ komentuje data Rut Bízková, bývalá ministryně životního prostředí a poradkyně v oblasti inovací.

K tomuto trendu přispívá i rozvoj infrastruktury a služeb. „Okolí velkých měst je na tom docela dobře. Vzdálenější venkov má řadu nedostatků, nebo řekněme výzev a příležitostí,“ říká Bízková a dodává:

„Dnes je nejdůležitější rychlý internet. Služby na to navázané pak budou vznikat velmi rychle.“

Dnes je nejdůležitější rychlý internet. Služby na to navázané pak budou vznikat velmi rychle.
Rut Bízková

Rozvoj digitalizace i dalších služeb přitom není výsadou jen nejbližšího okolí velkých měst.

Čtěte také

„Znám jenom kuchaře a číšníky, nemá mi ani kdo půjčit.“ Práce v pandemii? Nejistota i nové strategie

„Záleží na personálních kvalitách vedení konkrétních měst a obcí. Vím o městečkách, kde to jde neskutečným způsobem dopředu, kde digitalizace zářně pokračuje. Teď mám na mysli třeba Kolín. To je samozřejmě vetší město, ale na druhou stranu to není velkoměsto,“ popisuje svoji zkušenost Skořepa.

„Otázkou je, jaký je dlouhodobý trend. Mladí lidé stále ještě budou preferovat to, co se děje ve městech. Chtějí mít příležitost být blízko toho dění. A když mají děti, tak se ohlížejí po tom, aby ty děti běhaly po zahradě a ne po všelijakých pískovištích a tak dále,“ vysvětluje si obnovený zájem o venkov Bízková.

Rozvoj venkova

Noví obyvatelé venkova s sebou přinášejí také nové možnosti rozvoje těchto regionů.

„Začnou se za nimi samozřejmě přesouvat služby, které doposud byly v těch velkých kancelářských budovách – pizzerie, kavárny, čistírny, kopírky. To bude přirozený proces, protože provozovatelé uvidí, že tam ten byznys začíná fungovat a dávat smysl,“ věří Skořepa.

Čtěte také

Etnolog: Ještě před sto lety nebylo nic horšího než zůstat na venkově neprovdaná, bez síly a zastání

„I lidé, kteří v těch regionech žijí, mohou benefitovat z toho, že místo, ve kterém žijí, se nějakým způsobem oživí,“ souhlasí Honsová.

Vlna zájmu o venkov má potenciál proměnit malé obce nejen z pohledu služeb a podnikatelských možností. Změny mohou nastat také v celé společnosti.

„Tohle mísení bývalých obyvatel a lidí, kteří doteď byli ve městě, by skutečně mělo přispět k tomu, že se navzájem budou více chápat a rozumět svým problémům, které jsou poněkud odlišné,“ říká závěrem Michal Skořepa z České spořitelny.

Poslechněte si celou debatu Václava Pešičky a jeho hostů.

Společně probrali také to, jak se venkov proměnil v posledních deseti letech, nebo jaký vliv má na celou situaci nastupující generace a její vztah k vlastnění majetku.