Home office nahrává vzdělanějším. Budoucnost je ve službách a pomáhajících profesích, říká ekonom

„Kdo nemá maturitu, má šanci pracovat z domova kolem deseti procent a méně. U vysokoškoláků je to kolem šedesáti procent. Čím vyšší vzdělání, tím vyšší šance, že budete moct pracovat z domova.“ Takové jsou výsledky nové studie Kolik nás může pracovat z domova? think-tanku IDEA při CERGE-EI, na které se Janský podílel.

„Největší štěpení, jestli můžeme pracovat z domova, je podle profese. Pokud jste specialista, úředník nebo řídící pracovník, tak máte vysokou šanci, ale pokud jste nekvalifikovaný nebo pomocný pracovník, děláte v zemědělství nebo jste řemeslník, šance je mizivá,“ popisuje ekonom Petr Janský výchozí situaci ovlivňující nejmarkantněji rozdíly v tom, kdo z nás může vykonávat svoji práci z kuchyně, obýváku nebo chalupy.

Největší štěpení, jestli můžeme pracovat z domova, je podle profese|foto:Pexels,CC0

Kromě provázanosti vzdělání a profese dokument upozorňuje i na silnou spojitost s místem, kde žijeme a pracujeme. Home office si mohou častěji dovolit lidé z větších měst. „Je to svázané s typem prací, které lidé v daných lokalitách vykonávají. Pro Prahu odhadujeme, že z domova může pracovat padesát procent lidí. U ostatních krajů je to kolem čtvrtiny, nejnižší je ta možnost v Kraji Vysočina, což je nejméně urbanizovaný region.“

„Praha je jedním z krajů nejvíc zasažených pandemií koronaviru. V podílu lidí pracujících z domova se tu pro Prahu ale možná skrývá jedna z výhod. Znamená to totiž větší možnost se izolovat a omezit šíření nákazy,“ dodává ekonom.

Čtěte také

Volání po home officu je spíše voláním po zkrácení pracovní doby, říká politoložka

Už na jaře lidé v Praze a dalších městech se špatnou epidemiologickou situací během nouzového stavu využívali možnost odjet na venkov, na chaty a chalupy. Podle Janského právě tenhle přetrvávající trend může znamenat i výhodu pro firmy, které tak mohou najímat zaměstnance z větších vzdáleností.

V mezinárodním srovnání práce z domova je na tom Česko podobně jako třeba Polsko, Portugalsko, Chorvatsko nebo Řecko. „V celém světě vidíme pozitivní korelaci mezi podílem lidí pracujících z domova a HDP. Čím je země vyspělejší, tím větší podíl pracovníků může pracovat na home officu. Česko má velký podíl lidí pracujících ve zpracovatelském průmyslu, který je u nás historicky důležitější než v některých jiných evropských zemích, proto je tu podíl lidí pracujících na home officu nižší.“

Podle Janského může stávající situace souviset s budoucím zaváděním procesů automatizace a robotizace tam, kde se o takových opatřeních uvažovalo už dřív. Obavy panující ve společnostech od průmyslové revoluce, že lidskou sílu nahradí roboti, ale příliš nesdílí.

Nesmíme zapomínat na ty, pro které home office situaci v oblasti uplatnění neřeší. Příkladem je sféra gastronomie|foto:Unsplash,CC0

„Práce pro lidi vždy nějaká bude. Já ji vidím v sektoru služeb, který v české diskuzi bývá podhodnocován. Například pomáhající profese zažívají nárůst a to bude pokračovat. Stále víc lidí bude pracovat v sociálních službách a ve volnočasových a kulturních sektorech. Tady očekávám nárůst zaměstnanosti, ne nutně v následujících měsících nebo možná letech, ale jde o dlouhodobý trend viditelný u nás i v zahraničí.“

Na druhé straně je ale podle Janského třeba nezapomínat na ty, pro které home office situaci v oblasti uplatnění neřeší, jako například sféru gastronomie.   

Jak by mohly jednotlivé politiky řešit pandemií prohloubené sociální rozdíly? Jaké nové možnosti se lidem ve strádajících profesích mohou otevřít? Poslechněte si celý rozhovor!