Důchody, schodek, daně, chudoba. V jakém stavu předává vláda ekonomiku země? A co je třeba řešit?

Pokud se naše ekonomika nezmění, budeme ztrácet životní úroveň, varuje ekonomka Matesová

2. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Týdenní uzávěra továren zlepšení nepřinese

Struktura české ekonomiky byla už dávno riziková a změny, které se mají odehrát i díky ekologickým plánům Evropské unie jako na projektu Green Deal, mohou Česku pomoci, myslí si ekonomka Jana Matesová, která působila u Světové banky. „Měli jsme příliš vysoký podíl průmyslové výroby a stále na evropské poměry závisíme na jednom sektoru, automobilovém průmyslu,“ připomíná ekonomka. Podle ní česká ekonomika odkládala potřebné změny. 

„A vlastně změny odkládala celá Evropská unie,“ připouští Matesová. „A to dvacet let. Celou tu dobu Unie zaostávala za světem, snižoval se její podíl výroby. A najednou stojí před šokem, že musí něco udělat, nebo bude upadat do stále menšího geopolitického významu až do irelevance.“

Čtěte také

„Teď se spojují dva trendy,“ vysvětluje ekonomka. „A to klimatický trend a pak tato šoková terapie. Evropská ekonomika se musí změnit v tom směru, aby byla lídrem nových technologií.“

Matesová připomíná, že v Evropě se ještě začátkem devadesátých let vyráběly polovodiče, pak ale její poměr ve světové produkci klesal. Na obnovení výroby těch nejmodernějších výrobků teď pomýšlí Evropská unie. 

Green Deal jako šance?

České ekonomice by mohly pomoci peníze, které může získat z Bruselu, jenže Evropská komise podmiňuje pomoc tím, že se evropské ekonomiky stanou takzvaně zelenější a chytřejší. Emise skleníkových plynů by tak měly do roku 2030 klesnout o 55 procent oproti roku 1990. Na ekologickou transformaci je vyčleněna třetina ze 750 miliard eur, které mají naplnit záchranný koronavirový fond.

Čtěte také

„Za předpokladu, že bude dodržována časová linie a že se od nás nebude očekávat, že ekologické cíle splníme už během následujících několika let, tak si myslím, že je to více příležitost než hrozba,“ hodnotí Petr Zahradník, ekonom České spořitelny.

S tím souhlasí i Lubor Lacina z Ústav financí provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity: „Je to příležitost. Můžeme vyvinout technologie, které zároveň pomohou naplnit naše ekologické cíle. A zároveň je můžeme vyvážet do zbytku světa, který bude muset  tyto technologie na snižování emisí zavést.“

Hosty Ekonomické inventury jsou:
Petr Zahradník
, ekonom České spořitelny
Lubor Lacina, Ústav financí provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity
Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí CENIA, Centrum pro otázky životního prostředí UK
Jana Matesová, odbornice na světovou ekonomiku, bývalá zástupkyně ČR u Světové banky

Upozorňuje ale na to, že tlak na snižování emisí v Evropě může vést k nárůstu cen automobilů, pohonných hmot nebo třeba zvýšení nákladů na vytápění domů.

Matesová ale mluví zejména o tom, že jde o významnou šanci. „Hledejme příležitosti raději hned. A není to jen o nich, je to také o změně státní správy, digitalizaci a zákonech,“ dodává.

Poslechněte si druhý díl Ekonomické inventury.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.