Je krize bydlení. Možná by pomohlo rozšířit vyhrazené stavby o bytové domy, navrhuje ministryně Dostálová

25. listopad 2021

Nastupující vláda chce přepracovat části stavebního zákona, který prosadil dosluhující kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO). Jejich platnost proto odloží. Oznámil to kandidát na ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Nemyslím, že by to vedlo ke zpomalení výstavby, stavět se bude podle platného zákona,“ míní. „Bude to znamenat obrovský zásah do změnových zákonů. Ministerstvo je ale připraveno hledat společnou cestu,“ říká ministryně v demisi Klára Dostálová (ANO).

Stavební zákon nabude účinnosti v polovině roku 2023, některé změny ale začnou platit od 1. ledna příštího roku. Bartoš vysvětluje, že nová vládní koalice stále počítá se zřízením Nejvyššího stavebního úřadu.

Čtěte také

„Chceme změnit části, které jsme vnímali jako problematické – vznik nové struktury úřadů a vlastně transformaci toho, jakým způsobem se řeší stavební řízení do centrálního modelu. Máme k tomu i východiska, která jsme prezentovali v minulém volebním období. My výstavbu skutečně chceme urychlit i skrze cestu digitalizace, která ale probíhá nezávisle na novém zákoně,“ vysvětluje.

Ministryně Dostálová je přesvědčena o tom, že nový stavební zákon z dílny ministerstva reaguje na všechny současné problematické věci související s výstavbou. Odložit celý zákon by podle ní byla špatná cesta, proto je ráda, že se zástupci budoucí vlády dospěli ke konsensu v tom, že nabude účinnosti 1. ledna.

Tisková konference MMR, Klára Dostálová.

„Zahájí se všechny procesy tak, aby to platilo pro vyhrazené stavby. Co bude budoucí koalice do budoucna řešit, je vlastně první instance. To znamená stavební úřady, které jsou dnes na obcích, a odvolací orgány na současných krajích. A ministerstvo je připraveno, abychom i v tomto modelu, který bude velmi podobný tomu, co připravila vláda, našli nějakou společnou cestu,“ dodává.

Hybridní režim

Ministryně vysvětluje, že stavební zákon nabude účinnosti 1. ledna 2022, připravený poslanecký návrh odloží účinnost jen u první instance, tedy u obcí a krajů.

Čtěte také

„To znamená, že by nový stavební zákon nenabyl účinnosti u obcí a krajů k 1. 7. 2023, ale až o rok později, tedy až v roce 2024. Jinak nový stavební zákon nabývá účinnosti postupně. Takže teď nabude účinnost Nejvyšší stavební úřad, speciální stavební úřad a odloží se účinnost nabití institucionální podoby na úrovni obcí a krajů,“ přibližuje.

Ivan Bartoš

A pokračuje: „Ono to poběží několik let v takovém hybridním stavu. Všechny procesy nového stavebního zákona poběží pro vyhrazené stavby, což jsou dálnice, energetika, vodní díla a tak dále. Ty menší, drobné a jednoduché stavby podle nového stavebního zákona poběží v režimu tak, jak to všichni známe dnes.“

Rozšíření vyhrazených staveb?

Logicky se proto podle Dostálové začínají ozývat podnikatelé, zejména v oblasti bydlení.

„Kteří se velmi obávají toho, že se neschvalují bytové domy a že tento stav zakonzervovávame na další roky. Proto říkám, že možná by byla i cesta, jestli vyhrazené stavby nerozšířit o bytové domy. Protože krize bydlení je neoddiskutovatelná,“ říká ministryně.

Čtěte také

Kandidát na ministra Bartoš připomíná, že rozhodování o tom, co se bude stavět podle územního plánu na katastru obce, má primárně obec.

„Takže ta ambice by měla být směrem k tomu, že se zprůchodní vztah územního plánování, smluv, které s tím souvisí, a vlastně faktická výstavba. Stavební zákon je jedním z nástrojů. Ale je jich zde celá řada. Je to otázka vypsaných programů a tam musí dojít ještě ke zlepšení. Souhlasím s tím, že specializovaný stavební úřad má řešit komplexní stavby, které mají buďto strategický dopad, nebo jsou přes více krajů. Jsou to prostě speciální stavby,“ vysvětluje.

Rozšíření seznamu staveb, o kterých se původně uvažovalo, se nebrání. „Nejsem si však zcela jist, že by do toho měly spadat bytové výstavby na úrovni obcí,“ míní Ivan Bartoš.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související