O změně klimatu toho víme dost a dlouho, přesto lidstvo nejedná, říká oceánolog Rahmstorf

„Od prvního varování vědců k podepsání Pařížské dohody to trvalo přesně 50 let,“ připomíná vědec.

Už v roce 1965 panel odborníků varoval tehdejšího amerického prezidenta Lyndona B. Johnsona, že spalování fosilních paliv povede ke globálnímu oteplování a růstu hladiny oceánu. „Od té chvíle jsme půl století diskutovali, až se svět konečně dohodl na to, co je třeba udělat.“

„Dohoda z Paříže chce, aby byl udržen globální nárůst teploty hluboko pod dva stupně, nejlépe pod 1.5 stupně. Na to, abychom to zvládli, ale už nám nezbývá příliš času.“

Je jasné, že svět toho nedělá dost, protože emise skleníkových plynů stále rostou. Na druhou stranu některé země dokázaly své emise významně omezit, za uplynulých 15 let to týká zejména Dánska, Finska, Řecka, Velké Británie a dalších. Takže existují příklady, které dokazují, že to jde, pokud jste odhodlaní.
Stephan Rahmstorf

V mnoha zemích ale fungují silné lobby, které změnám brání. „V Německu jsou to uhelné lobby nebo lobby automobilového průmyslu.“

„A ve Spojených státech je to spíš ropný byznys. Představitelé těchto lobby se snaží zpomalit nebo zastavit snahy o omezení emisí. To je jeden z hlavních důvodů, proč většina zemí neudělala dostatečné pokroky.“

Oceány se oteplují a okyselují

„Oceány pohlcují až 30 % oxidu uhličitého, který vzniká při spalování fosilních paliv, podobné množství zadržují lesy a zbytek, tedy asi polovina objemu emisí, zůstává v atmosféře.“

Ale oceány jsou stejně jako lesy ohrožené. „Sílí na ně tlak globálního oteplování, které ovlivňuje množství kyslíku ve vodě, růst planktonu, biologickou produkci  a s ní spojenou fotosyntézu, která pohlcuje velké množství CO2.“

V 2. polovině tohoto století budou některé části oceánu tak kyselé, že se v moři začnou rozpouštět mušle. S tím je spojené zvápenatění některých mořských organismů jako korály nebo mikroplankton, které tak nebudou schopny dále růst.
Stephan Rahmstorf

Dalším důsledkem emisí CO2 v atmosféře je okyselování oceánu. „V moři se tvoří kyselina uhličitá, moře je pak kyselejší, což ohrožuje život v moři, biologickou produktivitu oceánu a také proces mořské biologické pumpy, kterým se přemisťuje CO2 do hlubších vrstev oceánu.“

Doba ledová nejspíš nepřijde

„Už od 80. let minulého století panuje obava, že Golfský proud, který zajišťuje Evropě poměrně mírné klima, by mohl být globálním oteplením zpomalen a změnit svůj stav. To by mělo nenávratné dopady. Jak daleko od takové změn jsme, zatím nevíme,“ dodává oceánograf.

V posledních letech prý přibývá důkazů, že se Golfský proud od poloviny minulého století zpomalil o 15 %. Paleoklimatické studie založených na průzkumu mořských sedimentů nasvědčují, že Golfský proud je teď nejslabší za přinejmenším posledních 1000 let.“

Od klimaskeptiků můžete slyšet, že jsme na pokraji ochlazení nebo malé doby ledové kvůli snížení solární aktivity. Tyto predikce ale zatím vždy dopadly špatně a související vědecké články musely být staženy kvůli očividným chybám. Oproti tomu předpovědi seriózních vědců, kteří predikují globální oteplování od poloviny 60. let, se potvrdily.
Stephan Rahmstorf

Kromě vymírání korálů, které přímo souvisí s nárůstem teploty oceánu, je problém také tání ledových příkrovů v Grónsku a na západní Antarktidě.

„U Antarktidy už jsme bod zlomu zřejmě překročili, což znamená postupný nárůst hladiny oceánů o 3 metry, což bude mít devastující dopady na mnoho pobřežních měst.“

Dobrou zprávou ale je, že se to nestane nejspíš velmi rychle. „Sice už to začalo, ale než led úplně roztaje, uběhne mnoho století. Pokud by roztál všechen led v Grónsku, hladina oceánů by vzrostla o sedm metrů, to by byla katastrofa.“

„O změně klimatu víme už dost a víme to dlouho. Lidstvo ale nedokáže jednat a nebere tyto informace dostatečně vážně. Skutečně nevím, jaké další vědecké poznatky bychom ještě mohli přinést, abychom to změnili,“ konstatuje Stephan Rahmstorf.