Lidé mají od přírody už takový odstup, že netuší, jak se které zvíře pohybuje, tvrdí biolog Petr

„Pohyb je jedna ze základních charakteristik a přijde nám samozřejmé, že pstruh plave, holub letí, zajíc běží, že se nad tím ani nezamýšlíme. Jako samozřejmost to začínají brát i odborníci, ale když se podíváte na sochy, obrazy, nebo dokonce na ilustrace v populárně vědeckých knihách, zjistíte, že zobrazují živočichy v pohybu, který neodpovídá realitě. Je to špatně,“ tvrdí biolog.

Čtěte také

Divocí koně snižují schopnost horských rašelinišť uklízet emise

Ještě jeskynní malby předků ale prý byly doslova přesné.

„My už máme od přírody odstup, což se pak promítá i do výuky studentů. Učíme je sice anatomii a fyziologii – umí na stehenní kosti koně vyjmenovat všechny dílky a hrbolky –, ale když se je zeptáte, jak je možné, že kůň i s žokejem na zádech skočí přes šestimetrový Taxisův příkop, dopadne na přední končetinu a nezlomí si ji, tak to studenti nevědí.“

Kůň v přírodě sice nemá na zádech žokeje, přesto dokáže skákat a běhat klidně až 70 kilometrovou rychlostí. „Koňský organismus má nějakou rezervu, protože nemůže jít až na hranu své údržnosti – a kdybych na koně sedl já, tak mu ty nohy asi zlomím. Žokej ale váží 50 kilogramů i se sedlem a botami, ten mu neublíží.“

Koně nemůžete štvát

„Koňská noha totiž působí jako dokonalé odpružení – kdyby ji měla auta, neucítíme žádné drncání. A proč může běžet sedmdesátkou? Protože neběží jen svaly, ale celé tělo. Kůň má dva metráky střev a žaludek má kolikrát plný potravy, takže když běží, tlačí mu vnitřnosti přes bránici na plíce, a on vydechne. A když jde do dalšího pohybu, střeva jdou zpátky a uvolní prostor, aby zas mohl natáhnout to obrovské množství vzduchu, které k tomu potřebuje,“ vysvětluje.

Čtěte také

Koně u nás zažívají boom. Je tu ale mnoho „ale“

„U koně nepracují při běhu pouze svaly, ale i šlachy, které stejně jako achilovka u člověka, vracejí drtivou většinu pohybu a energie, se kterou se natahují.“

„Kdybychom koně nechali běžet delší dobu, tak se mu šlachy zahřejí a můžou dosáhnout teploty, kdy se poškodí. To znamená, že musíte koně šetřit, nemůžete ho hnát, protože mu zničili šlachy,“ dodává.

Jaroslav Petr ve své knize Desatero pohybů ukazuje rozmanité způsoby pohybu živočichů i extrémní výkony, jakých jsou tito tvorové schopni. Možnosti přesunu z místa na místo, které si zvířata vyvinula, patří totiž k tomu nejúžasnějšímu, co se v přírodě odehrává.

Čím je dáno, že malé děti jsou vytrvalé a po celý den mají stále energii? Nad kterými pohyby v přírodě stále „zůstává rozum stát“ a jaké mýty kniha uvádí na pravou míru? Poslechněte si Hovory Vladimíra Kroce.