Česká polární stanice na Antarktidě je nádherně útulná a má plno vychytávek. Všude je vidět náš fištrón, říká polárník a cestovatel Horký
Polárník a režisér Petr Horký byl na třech pólech planety: severním, jižním i na pólu chladu, který je na Sibiři. Ani ne po dvou letech se ale neplánovaně na Antarktidu vrátil. „Česká televize chtěla točit film o činnosti vědců na Antarktidě, ale režisér, který to měl točit, zjistil, že se tam nevydá. Takže mi ČT i vedení Českého antarktického výzkumného programu na Masarykově univerzitě nabídlo, jestli bych to nepřevzal – a já to, s velikou hrdostí a radostí, udělal.“
„A tím, jak strašně komplikovaná byla letos v lednu logistika, bylo opravdu těžké se na českou stanici dostat. Takže jsem strávil asi deset dní na uruguayské stanici Artigas, dalších také asi deset dní na chilské stanici Frei a až pak jsme se konečně dostali na tu českou,“ popisuje.
Čtěte také
„Ale díky tomu jsem poznal jednak, jak je ostrov Jamese Rosse nádherný oproti Jižním Shetlandám, které přiléhají k Antarktidě a kde jsou tyto dvě stanice. Navíc jsem mohl porovnat, jak naše stanice nádherně útulná a má ty české vychytávky. Takový ten český fištrón, který jinde nenajdete,“ říká polárník.
Česká antarktické stanice Johanna Gregora Mendla má na boku jakési panely. „Člověk by řekl, že to jsou solární panely, ale jsou to – řeknu to laicky – plexisklové dutinky, do kterých když svítí slunce, tak i když je venku minus 20, tak se vzduch za plexisklem ohřívá, a to klidně až na plus 50 °C. A polárníci a vědci pak s tím českým fištrónem ohřátý vzduch rozvádějí klimatizací do celé stanice,“ popisuje jeden z příkladů místních vychytávek.
Čtěte také
Tato výprava byla pro Horkého nakonec splněním velkých přání, protože když byl ve vnitrozemské Antarktidě, zažil tam hlavně hory, ale teď byl u moře. Stejně tak na vlastní kůži zažil polární noc a dlouhé víc než hodinové západy a východy slunce. „A když se hezky vybarvily, byl to obrovský zážitek.“
„Důležité si je také uvědomit, že Antarktida je větší než Spojené státy, o polovinu větší než celá Evropa. A srovnání mých pobytů je asi jako kdybych měl porovnávat Alpy nebo Pyreneje se Sicílii. Takto odlišné byly i zážitky z mých dvou návštěv Antarktidy,“ dodává.
Jak se po návratu adaptuje na zdejší hektický život? A co všechno při natáčení zažil? Poslechněte si Hovory Vladimíra Kroce, dozvíte se víc.
Související
-
Petr Horký: Kdo má malé cíle, má malé výsledky. A kdo chce letět, musí skočit
Má na kontě více než stovku dokumentů. Ten poslední je o kolapsech velkých civilizací. Je také prvním Čechem, který byl na Jižním i Severním pólu a na Pólu chladu.
-
Antarktida je mezistupeň před vesmírem, říká cestovatel Petr Horký. Potkal jsem tam samotnou Indku
„Pokud té krásné planetě Zemi nekouknu pod sukničku, tak ji znát nebudu,“ říká host našeho pořadu. Setkání s kontinentem Antarktida hodnotí jako fenomenální.
-
Mě rozčiluje, když někdo říká: Petr Horký si umí plnit své sny, zlobí se známý polárník
Je polárníkem i režisérem. Tyto dvě profese k němu prý patří, i když jich ovládá mnohem víc. „Jsou pro mě určující,“ ujišťuje v Blízkých setkáních.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
