Nejlepší je do konfliktu vstupovat, když se v něm lidé začínají točit, míní mediátorka Jilemnická

18. prosinec 2025

Konflikt je součástí života v rodinách, pracovních týmech, školách i mezi sousedy v paneláku. Většinou se mu snažíme vyhýbat, nebo mu předcházet, protože se nejedná o nic příjemného. „Ve fázi, kdy se v konfliktu točíme a začínáme mít své subjektivní pravdy, je nejlepší mediace,” říká pro Český rozhlas Plus v pořadu Hovory Jitka Jilemnická, mediátorka, která patří k nejzkušenějším v Česku a spoluzaložila Asociaci Mediátorů ČR.

„Mediátor je vlastně prostředník. Je to člověk, který nabízí svou pomoc lidem, kteří se ocitli v konfliktu a už si s ním neví sami rady. Zjistí, že nejsou schopni se sami domluvit. Je to vlastně takový mezistupeň, když se ještě nechtějí soudit, nechtějí jít k nějakému arbitrovi, tak se zkusí domluvit přes člověka, který jim pomůže vést proces, aby našli nějakou přijatelnou dohodu,“ popisuje svou profesi Jitka Jilemnická.

Čtěte také

Jilemnická je vystudovanou učitelkou českého jazyka a zároveň absolventkou Fakulty tělesné výchovy a sportu. K mediaci se dostala díky výcviku vedenému odborníky ze Spojených států a v roce 2000 se stala jednou ze zakládajících členek Asociace mediátorů ČR.

Co vše by měl z jejího pohledu vědět dobrý mediátor, který projde kvalitním školením: „Měl by tušit, co je to mediace a nějaké teorie kolem toho. Hlavní ale je, že by měl mít nějaké osobnostní vlastnosti. Myslím, že co nás všechny spojuje, je nějaká pokora, nemyslet si, že už to umíme. Čím déle to člověk dělá, tím zjišťuje, že to není jednoduché a že na to není jednotný recept. Chce to trpělivost, chce to nadhled.“

K osobnostním rysům mediátora pak dodává: „Sama jsem teď dělala studium všímavosti – mindfulness, které mi pomáhá se zastavit a sledovat, co se děje jednak ve mně, abych se mohla soustředit na obě strany. Chce to nadhled nad tím, co můžu pro ty dva udělat, aby to bylo užitečné. Z vlastností možná držet hlavu a tělo v klidu, aby se člověk dokázal soustředit na toho druhého a neošetřoval své ego. Chce to na sobě pořád pracovat, aby nás to bavilo.“

Fáze konfliktu

Jak prakticky vypadá práce mediátora? „Snažím se dopředu vědět co nejméně. Zajímá mě jen oblast, jestli jde o sousedský spor, nebo o spor mezi dvěma zaměstnanci. V úvodní fázi jim vysvětlím svou roli, aby si byli vědomi toho, že za ně nerozhoduji a že vlastně zodpovědnost za ten výsledek je na nich. Pak jdeme do fáze, že se ptám, s čím strany přicházejí.“

Čtěte také

Pokračuje s tím, kdy je nejlepší vstupovat jako mediátor do konfliktu: „Konflikt má nějaké fáze, které se dají vysledovat. Nejlepší je do něj vstoupit, když se tam začínají objevovat nějaké signály. To si to ale lidé ještě zvládnou vyříkat sami. Potom to přechází do fáze, kdy už začínáme mít takové svoje subjektivní pravdy a začínáme se v tom točit. Přesně v této fázi je úplně ideální mediace, protože když se to nechá ještě víc vyhrotit, tak už to bývá na hraně.“

Pocit bezpečí

V této fázi se jako mediátor snaží mluvit s jednou i s druhou stranou a dostat je k jednomu stolu. Proces jednání pak trvá tři hodiny.

„Dávám jim otázky, snažím se zmírňovat emoce právě nástroji aktivního naslouchání a tím, že je legitimizuji. Možná ta strana poprvé slyší, že je ten druhý v nějakých emocích. Emoce jsou takový divný stav, o kterém se v naší kultuře nemluví. Snažím se jim dát pocit bezpečí, takže se opravdu může v rámci procesu stát, že si je oddělím, když vidím, že je to náročné, a mluvím s nimi zvlášť,“ míní.

Čtěte také

A přiznává: „I mně se ale může stát, jak je poslouchám, že si říkám, to má jako pravdu ten druhý, to bych taky brala. Ale jsem vyučená mediátorka a umím to od sebe odstřihnout. Vím, že jim nemám radit nebo hledat řešení, mým úkolem je dostat je do stádia, kdy se sníží stres a šedá kůra mozková může začít přemýšlet, co s tím udělají.“

Na závěr uvádí příklad mediátorských otázek, které v procesu mediace klade: „Jsou to otázky, které začínají slovy ‚jaké?‘, ‚z jakého důvodu?‘, takové ty hodně otevřené, které otevírají prostor pro odpovědi. Jsou to otázky, které se ptají jak na výsledek, tak na potřeby, ale i právě na vztahy, na to, co člověk prožívá a jak se cítí. Třeba někdo vůbec nedostal v tom konfliktu otázku, jak se teď cítí.“

Poslechněte si celý pořad Hovory. Audio je nahoře v článku.

autoři: Tatiana Čabáková , ano
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.