Lída Rakušanová: Dluh vůči dějinám po 30 letech

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zleva: starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a primátor města Prahy Zdeněk Hřib (Pirátská strana).

„Já trvám na tom, že Plzeň osvobodil Patton,“ zpíval 5. května 1990 v Plzni nezapomenutelný Honza Vyčítal a přeplněné náměstí šílelo.

Od té doby celé město už po tři desetiletí 5. května mohutně slaví, že po víc než 40 letech komunistické totality, kdy se za osvobození od nacismu muselo v celé zemi povinně děkovat jen a pouze Rudé armádě, může vyjádřit vděčnost americkým vojákům. Pro Plzeň je to symbol svobody.

Symbol, který teď, s 30letým zpožděním, dohání díky třem pražským komunálním politikům i Praha. A nic nedokumentuje změnu, kterou svět a především někdejší sovětské Rusko, mezitím prodělalo.

Drastičtěji než skutečnost, že kvůli tomu musejí dnes všichni tři žít v České republice, členském státu Evropské unie, pod policejní ochranou. Přitom se nedopustili ničeho jiného než že nejen veřejně řekli, jak to s osvobozením Prahy před 75 lety bylo, ale že to v zájmu budoucích generací stvrdili i konkrétními počiny.

Nikdo samozřejmě nepochybuje, že sovětský maršál Koněv má se svými vojsky nehynoucí zásluhy o osvobození značné části východní Evropy od nacismu. Že otevřel brány vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi a účastnil se dobytí Hitlerova Berlína.

Nic z toho ale nemůže změnit historický fakt, že do Prahy přijel se svými vojáky až den poté, co se tam německá armáda oficiálně vzdala generálu Karlu Kutlvašrovi, veliteli Pražského povstání.

Když se primátor Prahy Zdeněk Hřib loni rozhodl nevrátit na zrekonstruovanou fasádu Staroměstské radnice poválečnou pamětní desku, na které stojí, že vojska maršála Koněva osvobodila 9. května „bleskovým úderem těžce bojující Prahu“, pouze respektoval dějiny.

Zaslouží si potlesk

Totéž udělal i starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný. Jeho radnice se rozhodla, že připomene historii Pražského povstání pamětní deskou, věnovanou padlým vojákům Ruské osvobozenecké armády.

Ti se do ní sice nechali naverbovat v německém zajetí a bojovali pak proti Rudé armádě po boku wehrmachtu. Ale jejich cílem bylo osvobodit národy Ruska od komunismu.

Na konci války měli v Řeporyjích velitelství a neváhali se v květnu 1945 postavit na stranu českých povstalců proti nacistické převaze. Nebýt zásahu vlasovců, byly by ztráty na životech Pražanů, bojujících na barikádách, podstatně větší.

S respektem k historickým faktům, ale také pro klid ve své čtvrti, se zachoval i starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Když z rozhodnutí zastupitelů nechal odvézt Koněvův pomník z Náměstí interbrigády do depozitáře.

Poté, co se stal terčem útoků z řad občanů, kterým nestačily vysvětlující tabulky, připomínající, že Koněv krvavě potlačil maďarské protikomunistické povstání v roce 1956 a zúčastnil se plánování sovětské invaze do Československa v srpnu 1968.

Všem třem komunálním politikům teď hrozí ze strany Ruska trestní stíhání. A i když Moskva kategoricky odmítá, že by na ně posílala zabijáky s jedem, otevřeně naznačuje, že v klidu je nenechá.

Státní tisková agentura RIA Novosti nedávno poznamenala, že by české tajné služby „mohly vzít v potaz možnost únosu podezřelých, a jejich vývoz ze země před soud, dle vzoru izraelského Mossadu, který mnoho let pronásledoval nacisty po celém světě“.

Lída Rakušanová

Tři pražští komunální politici teď pod policejní ochranou, mají jedno společné: když skončil komunismus, začínali chodit do školy. Dnes řeší za mnohem obtížnější geopolitické situace náš dluh vůči vlastním dějinám, který byl splatný už dávno. Zaslouží si náš potlesk.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu