Libor Dvořák: Dopady války v Íránu na Kavkaz

Čtěte také

Luboš Palata: Zakavkazsko mění pány. Rusy nahrazují Američané

Zatímco letecké spojení Evropa-Čína přes Jižní Kavkaz je novinkou, pozemní cesta tímto prostorem se utvářela a utváří už dlouho. V posledních letech region přitahuje všeobecnou pozornost jakožto klíčový článek Transkaspické mezinárodní dopravní trasy.

Tato trasa, známá také jako Střední koridor, spojuje Evropu s Čínou tak, že se důsledně vyhýbá Rusku i Íránu, tedy státům, jejichž režimy jsou tak či onak nevyzpytatelné, a tedy potenciálně nebezpečné, a využívá právě Jižního Kavkazu a Střední Asie.

Nejkratší cesta

Transkaspický koridor je zkrátka nejkratší suchozemskou cestou z Evropy do Číny a je určen pro přepravu čínského zboží, ale taky rozhodujících surovin a zdrojů energie ze Střední Asie do zemí starého kontinentu. Jak EU, tak i Čína už proto přislíbily mnohamiliardové investice do místní silniční a železniční sítě i do zdejších námořních, především kaspických přístavů.

Čtěte také

Trumpova silnice míru. Usmířil americký prezident Arménii a Ázerbajdžán?

Jen pro ilustraci: objem přepravovaného zboží od roku 2022, tedy od vypuknutí otevřené války na Ukrajině, vzrostl na čtyřnásobek a nyní se tedy opět významně zvýší. Dlužno podotknout, že zatímco doposud není význam této východozápadní trasy nijak veliký, válka v Íránu, pokud se povleče, roli Středního koridoru dále prudce posílí.

Těžit z toho budou právě postsovětské státy, ležící na jižní straně kavkazského pohoří. V případě Gruzie a Arménie to, jak už řečeno, budou hlavně jejich přepravní kapacity, ale zajímavé je to zejména pro Ázerbájdžán, kterému neblahá situace v sousedním Íránu, především růst cen ropy, už v tomto okamžiku přináší příslib dodatečných stamiliónů petrodolarů měsíčně.

Znepokojený Ázerbajdžán

Každá válka ovšem plodí i značná rizika. Jak zdůrazňuje ředitel Gruzínského institutu politiky Kornelij Kakačija, úspěšnost Středního koridoru vyžaduje stabilitu po celé trase od Číny až po Evropu. Všechny tři zakavkazské země proto vůči válce v Íránu zaujaly přísně neutrální postoj.

Libor Dvořák|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Znepokojený je zejména Ázerbájdžán, který se obává jak protahování íránské války, tak i dosti pravděpodobného chaosu v zemi po pádu teheránského režimu: v Íránu totiž dnes žije na 20 milionů etnických Ázerbájdžánců, kteří by se v případě poválečných zmatků v zemi vrhli především do své historické vlasti.

Proto mají všechny tři země na jih od Kavkazu zájem na co nejrychlejším nastolení klidu.   

Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor