Luboš Palata: Zakavkazsko mění pány. Rusy nahrazují Američané

Cesta do Náhorního Karabachu na úplném počátku 90. let byla jednou z mých prvních a nejhroznějších zkušeností s válkou v počátcích mé novinářské práce.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Válku o Náhorní Karabach vyhrála armáda 21. století

Armény obývaná, ale k Ázerbájdžánu příslušející enkláva Náhorní Karabach, se v těch letech stala po úspěšné arménské ofenzívě de facto součástí Arménie. A politici z Karabachu pak dlouhá léta vládli celé Arménii.

Pod arménskou kontrolou nebyl ale jen sám Náhorní Karabach, ale i další rozsáhlá území Ázerbájdžánu, z nichž vytvořili Arméni nárazníkovou zónu a vyhnali z nich tamní Azery. Díky ropě bohatnoucí Ázerbájdžán vybudoval postupně novou armádu, která pak v létě roku 2023 Armény porazila.

Viceprezident J. D. Vance osobně

A Karabach, odkud Arméni většinou před postupujícími jednotkami uprchli, znovu připojila k Ázerbájdžánu. Jerevanu nepomohly ruské jednotky v Arménii ani kremelská diplomacie.

Čtěte také

Jako sud se střelným prachem. Proč máme sledovat konflikt v Náhorním Karabachu?

Před asi deseti lety jsem na jednu mezinárodní konferenci v Praze připravil o Náhorním Karabachu příspěvek, který nabádal Baku a Jerevan, aby konflikt diplomaticky vyřešily mezi sebou. Protože do doby, než se tak stane, budou rukojmí Kremlu. Pozoruhodné bylo, že mé doporučení tehdy urazilo jak arménskou, tak azerskou část posluchačů.

Ve složité spleti kavkazských dějin, kde najdete mnohá příkoří na všech stranách, a všechny národy na Kavkaze vám při různých příležitostech ukazují mapy, kde jsou jejich státy mnohem větší, než dnes, bylo třeba zásadní a neutrální síly.

Mohla se jí stát Evropská unie, ale ta v minulých desetiletích svoji dobrou pozici, plynoucí mimo jiné z projektu Východního partnerství, prostě prokaučovala. Nebyla totiž schopna dodat vedle peněz i vojenskou sílu, která by garantovala uzavřené mírové dohody.

Čtěte také

Země duchů. Karabach po blitzkriegu zpustl, válka se může přesunout do Arménie

To se podařilo až v srpnu minulého roku Spojeným státům, které navíc pod svoji patronaci vzaly projekt dálnice z Baku do pruhem arménského území oddělené ázerbájdžánské enklávy Nachičevan. Důležité i v tom, že odsud pochází už v druhé generaci Ázerbájdžánu vládnoucí rodina Alijevů.

Zahájení stavby dálnice a další kroky mírové dohody, jako jsou například dodávky ropy a plynu z Ázerbájdžánu do Arménie, přijede do obou metropolí osobně podpořit americký viceprezident J. D. Vance.

Luboš Palata|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Rusové tomu všemu zatím jen bezmocně přihlížejí a vyklízejí na jižním Kavkaze Američanům své dosavadní pozice. Evropa si sice musí klást otázku, zda tam pro ni USA nechají nějaký prostor.

Avšak už to, že místo Rusů budou hrát na jižním Kavkaze hlavní roli Američané, je při všech „ale“ vůči Donaldu Trumpovi dobrá, nebo aspoň ta lepší zpráva. A mír a nová éra spolupráce pro Azery i Armény tou nejlepší zprávou za posledních třicet pět let.

Autor je evropským editorem Deníku