Petr Holub: Nic než koruna. Svatý grál nedůvěřivého národa
Pokud by česká koruna bránila našemu rozvoji, měli bychom ji opustit, uvedl Petr Pavel na konferenci reVize Česka, a ve stejném projevu doporučil přijetí eura. Jenže i když je Pavel prezident, kterého zvolila většina občanů, byla jeho výzva jen hlasem volajícího na poušti.
Vláda si zavedení eura nepřeje, prezidenta nepodpořila žádná z významnějších opozičních stran, ani podle dotázaných ekonomů se euro nevyplatí. V podstatě to je paradox, protože euro bývá považováno za úspěšný projekt, ke kterému se hlásí stále nové země.
Čtěte také
Mezi ekonomy ztrácí eurozóna na prestiži, to popřít nelze. Vedle svých nesporných výhod, jakými jsou společná měna i jednotná měnová politika, se stále častěji objevují připomínky, že eurozóna nepřispívá ekonomickému růstu, ale stává se něčím jako experimentální chráněnou dílnou.
Evropská centrální banka, jak známo, zvýhodňuje úvěry pro určitá hospodářská odvětví včetně zelené energetiky a je vždy připravena odkoupit dluhopisy jakkoli zadlužených členských států.
Dobrodružství bez eura
Je pochopitelné, že se k euru přihlásili Chorvati a Bulhaři, kteří spoléhají na příjmy od turistů. Jenže Češi, Poláci a Maďaři jsou zaměřeni na export a tomu může prospět, pokud se operativně využívají změny v kurzu světových měn.
Čtěte také
Není pochyb, že žít bez eura znamená dobrodružství. Například Polsko a Maďarsko se mohly díky vlastní měně rychleji zadlužovat, protože pak mohly dluhy srážet vyšší inflací a oslabením národní měny. Není pochyb, že to je směr, který je sympatický také současnému českému premiérovi.
Ovšem zatímco rychle rostoucí polské ekonomice se sólování vyplácí, pro Maďary nastal rozpočtový problém, když nedokázali prodávat desetileté dluhopisy s nižším než šestiprocentním úrokem.
Politické důvody i fakta
Přesto má tuzemský odpor proti společné měně politické důvody, jak připomněl prezident. Běžnému spotřebiteli se koruna nevyplácí, protože při každé cestě do zahraničí musí nakoupit eura a směnárny i banky si strhávají solidní procenta.
Čtěte také
Jenže tato nepříjemnost psychologicky nepřebije základní zkušenost: v posledních pětadvaceti letech může Čech za svůj korunový plat v eurové cizině nakupovat stále víc zboží.
Až do roku 2008 kurz koruny posiloval, před rokem 2020 zase rostla tuzemská ekonomika rychleji než v eurozóně, a v posledních letech přispěla Čechům na nákupy v cizině druhá nejrychlejší evropská inflace. Proč se zbavovat koruny, když na první pohled pomáhá dohnat životní úroveň Němců, Italů a dalších Evropanů.
Spolehnout se na korunu
Přesto průzkumy ukazují, že podstatný argument pro korunu leží jinde. Podle květnového Eurobarometru podporují tuzemští občané společnou politiku Evropské unie nejméně ze všech. U každé agendy patří přinejmenším mezi pět nejvíc skeptických národů a vůbec nejméně důvěřují politice, která se týká obchodu, migrace, digitalizace nebo společné měny. Ta se líbí jen čtvrtině Čechů.
Neznamená to ovšem, že Češi Evropskou unii nenávidí. Jenže s podezřením hledí na všechno, co přichází zvenku. Nějaký entuziasmus společná Evropa vyvolávala naposled před finanční krizí roku 2008. Hodnoty hledáme především v soukromé sféře.
Tím posledním, co nám ve světě, který se tak rychle mění, ještě zbývá a na co je spolehnutí, je koruna. Je s tím však potíž. Může se stát, že ekonomika začne slábnout, státní dluh se bude čím dál hůře splácet a národní měna se po maďarském vzoru skutečně stane překážkou rozvoje.
Spoléhat na jedinou hodnotu přitom znamená, že v případě, kdy o ni přijdu, přicházím o všechno.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
