Luboš Palata: Místo komplikování života by vláda měla přemýšlet, jak tu Ukrajince udržet
Vláda Andreje Babiše (ANO) zase o něco ztížila život Ukrajinců v Česku. Někdy jsou k tomu reálné důvody, někdy je to dokonce oprávněné, ale v souhrnu jsou ta opatření prostě zkomplikováním a znesnadněním života.
Čtěte také
Není k tomu žádný zásadní důvod. Pokud tedy za tento důvod nebereme to, že je v současné vládní koalici vůči Ukrajině a Ukrajincům dlouhodobě nepřátelské uskupení Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.
Okamura by rád šel ve svých krocích proti Ukrajincům v Česku ještě mnohem dál, než jdou kroky vlády, a dokonce to veřejně vyhlašuje. Až ho musel premiér Andrej Babiš okřiknout, že by si měl uvědomit, že není ve vládě. A že o tématu Ukrajinců v Česku rozhoduje vláda, tedy především sám Babiš.
Ekonomický přínos
Na Ukrajince a Ukrajinky v Česku jsme se už pod tlakem nepřejícných komentářů části Čechů vůči těmto – připomínám – válečným uprchlíkům naučili dívat očima „ekonomického přínosu“ pro český stát. Jako by zmizel ten počáteční lidsky solidární rozměr, se kterým jsme jim dokázali pomáhat v počátcích ruské agrese.
Čtěte také
Mnohdy ne jako stát, ale prostě jako my občané. Byl to tehdy nejen stát a vláda, ale především spousta obyčejných lidí, kteří otevřeli své peněženky a mnozí také i své chaty, chalupy, nebo dokonce domovy.
To jako by postupem času zmizelo, byť samozřejmě ne u všech z nás. A dokončilo se to symbolicky loňskými parlamentními volbami, v nichž opticky zvítězily Ukrajině nenakloněné české politické síly.
Nemuselo by to být tak zřetelné, kdyby Andrej Babiš, jehož voliči nejsou z velké části žádní antiukrajinci, nenaskočil na ficovskou takzvaně mírovou notu, nezařízl český příspěvek v muniční iniciativě, nepodporoval tak okatě do poslední chvíle Viktora Orbána a dokázal korigovat škrtání peněz na Ukrajinu na ministerstvu zahraničí.
Nabídnout nový domov
Naštěstí pro Ukrajince je tu ale i byznysový rozměr vlády: kdy Ukrajince české firmy prostě potřebují, kdy do státního rozpočtu přináší mnohem více peněz, než z něj dostávají, kdy se bez jejich práce v mnoha oblastech, třeba ve zdravotnictví nebo v sociálních službách, takřka neobejdeme.
Ví to místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO), ví to ministryně financí Alena Schillerová (ANO), ví to i Andrej Babiš. A všem třem to říkají čeští průmyslníci a podnikatelé.
Pokud nechceme za rok o Ukrajince, kterým vyprší dočasná ochrana, rychle přijít, je na čase, aby začala vznikat strategie, jak je do české společnosti integrovat, dát jim potřebnou stabilitu a dočasnou ochranu proměnit v jejich trvalý pobyt. Prostě jak jim nabídnout, pokud budou chtít, nový český domov.
Po skoro pěti letech si to drtivá většina Ukrajinců v Česku víc než zaslouží.
Autor je evropským editorem Deníku
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
