Libor Dvořák

„Byl by to průšvih, o kterém se ale mluví už delší dobu,“ říká komentátor specialista na Rusko a postsovětský prostor Libor Dvořák.

Tzv. částečná mobilizace přinutila statisíce ruských mužů ve věku předpokládajícím brannou povinnost přemýšlet o tom, jak se masakru na Ukrajině vyhnout.

Vladimir Putin před pár dny skoro neslavil své sedmdesátiny – a důvodů bylo dost a dost. Jak je tedy možné, že dál sedí ve svém křesle?

7. října 1952 se narodil Vladimir Putin. Čerstvý sedmdesátník ovšem dnes má podstatně krušnější starosti, než je oslava kulatých narozenin.

Obě sněmovny ruského parlamentu ratifikovaly dokumenty o anexi čtyř regionů Ukrajiny, které se tak alespoň pro Moskvu stávají součástí Ruské federace.

Putin v pátek vybídl ruské Federální shromáždění, aby požehnalo začlenění čtyř okupovaných regionů Ukrajiny. I přesto, že nad některými územími nemá Rusko plnou kontrolu. 

Mnozí Rusové, hlavně muži ve věku předpokládajícím brannou povinnost, se v těchto dnech často za každou cenu pokoušejí svou vlast opustit.

Od pátku do úterý se ve čtyřech okupovaných regionech na východě a jihu Ukrajiny hlasuje o tom, zda se tato území mají připojit k Rusku.

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Co takový krok reálně znamená? A jak reaguje ruská společnost?

Putin ve středečním projevu obvinil Západ z „jaderného vydírání“. Rusko má ale podle něj dostatek zbraní na reakci a nebojí se je použít. „Neblafujeme,“ prohlásil.