Libor Dvořák: Předávání moci v Rusku od Stalina po dnešek
Když na počátku března 1953 zemřel sovětský hrůzovládce Josif Stalin, byl o nástupnictví značný zájem. Za favority byli považováni Stalinův krvavý kat Lavrentij Berija a také Georgij Malenkov. Oba ovšem přetrumfl Nikita Chruščov: hlavního soka Beriju nechal odsoudit k smrti a Malenkova z nejvyššího sovětského vedení odstranil během pár následujících let.
Stal se z něj politik světového formátu a snad i potenciální posel míru.
Čtěte také
Chruščova vystřídal Leonid Brežněv – také po nejrůznějších mocenských třenicích a skupinkaření. Přestože k dispozici byli politici mnohem známější a vlivnější, například dlouholetý stranický vrchní ideolog Michal Suslov, zvítězil právě Brežněv – údajně proto, že ostatním „nejméně vadil“. Což byl zřejmě důvod, proč ve funkci vydržel až do své smrti v roce 1982.
Poté, co po Brežněvovi krátce za sebou zemřeli další dva příslušníci sovětské partajní gerontokracie – Andropov a Černěnko –, nezbylo dalším nejvyšším soudruhům než sáhnout po někom výrazně mladším, a tak si do svého čela vybrali nadějného padesátníka Michaila Gorbačova.
Aniž by zřejmě kdokoli z nich tušil, že „Míša Gorby“ dá definitivně vale jak stalinské ideologii, tak i neustálé tiché konfrontaci se Západem, s nímž se docela upřímně hodlá dohodnout na normální klidné mírové koexistenci.
Příležitost ke svržení
Právě to se mu ale stává osudným: v srpnu 1991 jeho mocí zásadně otřese konzervativní puč. Nejvyšším mužem ve státě se pak stává prezident tehdy ještě sovětské Ruské federace Boris Jelcin.
Čtěte také
Ten tak zdědí úděl prvního postsovětského prezidenta na celá opravdu krušná 90. léta, na jejichž konci už je alkoholismem i těžkými chorobami donucen k tomu, aby moc předal opět někomu mladšímu – a tím se stává do té doby víceméně jen těžko zaznamenatelný bývalý kágébák Vladimir Putin.
Na jaké varianty by tedy měl být Putin na pozadí tohoto stručného přehledu nejnovějších sovětských a ruských mocenských dějin připraven? Rozhodně musí počítat s tím, že o jeho svržení přinejmenším uvažují někteří z jeho nejbližšího okolí – lepší příležitost za jeho téměř čtvrtstoletého panování totiž ještě neměli.
A co se nabízí jinak? Například pokusit se jako Jelcin nastrčit nějakého svého člověka a pod jeho kuratelou v klidu dožít v politické penzi. Anebo se nějak dočkat prezidentských voleb v příštím roce a v těch se pokusit otěže moci v rukou udržet. Záviděníhodné současné Putinovo postavení rozhodně není.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
