Petr Janyška: Polské předsednictví v Radě EU? Uvidíme domácí konflikty a střet s Orbánem

9. leden 2025

Evropský politický rok začíná předsednictvím Polska v Radě Evropské unie. Přichází po maďarském, které bylo kvůli postojům premiéra Orbána plné kontroverzí včetně jeho s nikým nekoordinované návštěvy Putina v Moskvě. 

Polské předsednictví je naopak přijímáno s úlevou. Premiér Donald Tusk sloužil pět let v Bruselu jako předseda Evropské rady a z těch dob zná perfektně fungování evropských institucí a má osobní kontakty na většinu evropských jmen. V tom se s ním nemůže srovnávat žádný český politik.

Čtěte také

Nebude mít ovšem snadnou roli. Na předsednictví se hodně podepíše domácí boj s Jarosławem Kaczyńským a prezidentské volby na jaře. Už teď se ukazuje, že polská opozice nemíní v evropských záležitostech táhnout za jeden provaz s vládou.

Nechuť k Tuskovi je u ní evidentně silnější než mezinárodní prestiž země, bude mu nejspíš během předsednictví mydlit schody, kde to bude možné. Polskou politiku tak stále dělí hluboký příkop.

Ukázalo se to už při slavnostním zahájení předsednictví ve varšavské opeře. Dostavili se tam téměř všichni velvyslanci unijních států, nikoli ale polský prezident. Ten považoval za důležitější ten den údajně lyžovat.

Čtěte také

Nebyl tam ani kandidát Kaczyńského opozice do prezidentských voleb Karol Nawrocki, který v ten den raději manifestoval v ulicích spolu s jistou částí rolníků proti Ukrajině, proti evropským politikám a Tuskově vládě.

A bývalý premiér Kaczyńského vlády Mateusz Morawiecki začal hned bít na poplach, že prý Tusk oslabuje zájmy Polska, když se má jeden summit konat nikoli ve Varšavě, ale v Bruselu.

Konflikt s Orbánem

Konfliktnost polského předsednictví se ale projevila i mezinárodně, ve vztahu s Maďarskem. Mezi obyvateli obou států panovala vždy historická blízkost. V Polsku zná snad každé dítě říkanku: „Polák má v Maďarovi bratrance k šavli i ke sklence“.

Čtěte také

Projevilo se to třeba i v roce 1956, kdy Poláci na rozdíl od mlčících Čechoslováků projevovali masově solidaritu protestující Budapešti, kterou udusily sovětské tanky.

V minulých letech se tato blízkost projevovala neobyčejnou příchylností Kaczyńského a jeho lidí vůči Orbánovi, obdivovali jeho metodu jak získat absolutní moc a často jezdili do Budapešti na inspiraci. Kdežto pro Tuska je Orbán naopak zjevným nepřítelem.

Před pár dny došlo k neobyčejnému incidentu. Jeden politik strany PiS byl obviněn z účasti na velkém korupčním skandálu – šlo v přepočtu o přes půl miliardy korun –, byla na něj uvalena vazba.

Místo aby se k ní dostavil, utekl ale do Maďarska, Orbán mu tam dal politický azyl a dokonce řekl, že to nebude jediný případ. Stalo se tak poprvé, aby jedna země EU poskytla azyl občanovi druhé, členské státy se vesměs považují za přátelské.

Petr Janyška

Tento Orbánův čin měl dopad také na začátek polského předsednictví. Maďarský velvyslanec v opeře na zahájení neseděl, Poláci mu totiž dali písemně najevo, že jeho přítomnost by byla nežádoucí.

Také dosud nebývalý krok mezi dvěma státy EU. Mezi dnešním Maďarskem a Polskem to zkrátka vypadá na nevyhlášenou válku. A z širšího hlediska na klinickou smrt současného Visegrádu. Takže tohle všechno obnáší začátek polského předsednictví.

Autor je politický komentátor, bývalý diplomat, nedávno vydal knihu Polsko vejpůl.

autor: Petr Janyška