Lekce pozitivního myšlení Tomáše Sedláčka: Lidé se zklidnili, zlepšuje se klima a možná se zvýší porodnost

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tomáš Sedláček, ekonom, vysokoškolský pedagog, v minulosti byl poradcem prezidenta Václava Havla a ministra financí

Současná pandemie koronaviru bezpochyby mění naši společnost. Minimálně některé změny ale nemusí být nutně k horšímu. Nad tím, co pozitivního si z dnešních dnů můžeme do budoucna odnést a v čem se poučit, se v pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus zamýšlí ekonom a filozof Tomáš Sedláček.

Omezení volného pohybu na veřejnosti, rušení sportovních akcí, zavření obchodních center, případně místo kanceláře sdílené s desítkami kolegů práce o samotě z domova. Aktuální opatření, která mají zamezit šíření onemocnění Covid-19, pro většinu lidí znamenala šokovou změnu jejich chování.

„Mnoho mých kolegů, filozofů i myslitelů je toho názoru, že společnost nebo obecně jakýkoliv systém se dokáže posunout dopředu jen za pomoci nějaké krize,“ upozorňuje Sedláček a dokládá to i na příkladech příběhů starých tisíce let:

„Ježíš nejdřív musí položit svůj život, aby mohl spasit svět. Napřed musí přijít potopa, aby byl svět očištěn. Ale i v pohádkách, pokud chcete někoho oživit živou vodou, ho nejdříve musíte polít tou mrtvou. Je tak možné, pokud tuto krizi správně využijeme, že z ní vyjdeme vzdělanější, poučenější, zkrátka moudřejší. Zjistíme, že spoustu věcí, které jsme doteď dělali, jsme dělali špatně. A máme možnost to napravit.“

Velkou příležitostí k tomu, abychom mohli nepříznivou situaci přetavit v něco pozitivního, představuje internet. „Naše civilizace se na internet tak nějak bezděky začala stěhovat už před krizí. Současná situace tak jenom uspíšila ten přechod na digitální platformu. Kdyby se něco podobného stalo, řekněme, před 20 lety, tak skutečně dojde ke kolapsu. Ale dneska, i když to bude pro mnohé nepříjemné a bolestivé, můžeme díky internetu jako společnost dál fungovat.“

Konec přepracování?

„Existuje mnoho způsobů, jak se na situaci kolem koronaviru dívat pozitivně,“ věří známý filozof. „Řada lidí si stěžovala, že společnost je přepracovaná, že její tempo je příliš rychlé, že nemáme čas na vlastní děti. Vždyť tohle je téma možná víc než poloviny hollywoodské produkce – dilema volby mezi kariérou a rodinou. Všichni, kterým naše společnost přišla moc rozlítaná, teď mohou opravdu zklidnit, najít sebe sama,“ myslí si.

Zároveň věří, že současná vynucená situace by mohla mít pozitivní vliv na rostoucí případy lidí trpících syndromem vyhoření. „Přepracovali jsme se. Přepracovali jsme společnost. Lidé si stěžují, že nemohou popadnout dech, dotknout se něčeho skutečného nebo jít do hloubky. To všechno je teď možné,“ dává návod, jak využít zpomaleného životního tempa.

Stranou podle něj nezůstává ani otázka klimatu. „Greta po celém světě chtěla, aby trošku zpomalila ekonomika, abychom přestali na chvíli vyrábět a kazit si vzduch. To se jí vlastně splnilo vrchovatou měrou. Světová ekonomika se během několika týdnů prakticky zastavila,“ připomíná Sedláček.

Americká burza se v důsledku pandemie propadla o 33 % své hodnoty. „Takto prudký propad jsme nezažili ani v roce 2008, ale jenom bych rád upozornil, že i tak jsme stále výš, než jsme byli v nejvyšším bodě před finanční krizí,“ hledá i na burzovních číslech něco pozitivního.

„Taky se daly některé roky odkládané věci do pohybu. Už v roce 2009 jsme navrhovali možnosti uzákonění práce z domova a snížené pracovní úvazky. Pořád se to odkládalo, něco nešlo a celé se to vleklo. A najednou to během týdne funguje,“ komentuje Sedláček zavádění takzvaného home office nejen v soukromém sektoru, ale i ve státní správě.

Návrat k přirozenému rytmu?

Známý český filozof se také zamýšlí nad tím, co by to znamenalo, kdybychom byli jako společnost každý rok nuceni na dva měsíce všechno zastavit.

„Takto to praktikovali už staří Římané. Ti měli jen deset měsíců v roce a těch zbývajících 61 dnů prostě v kalendáři neexistovalo. Koneckonců, i české přísloví ‚březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem‘ svědčí o tom, že tady vždy existoval nějaký agrární rytmus života. Příroda to tak dělá odnepaměti. To jenom moderní společnost tenhle přírodní cyklus vyžehlila,“ připomíná Sedláček.

„Dnešní typický pracovní den je úplně stejný, ať je jaro, léto, podzim nebo zima. Stále stejný rytmus. Teď se po dlouhé době vracíme k tomu, že se na nějakou dobu v roce všichni zastavíme. A ekonomicky to opravdu není problém zvládnout. Celospolečensky se můžeme podpořit a pomoct těm, na které tato situace dopadá nejhůř,“ myslí si.

Bilance ztrát a zisků

Pozitivní úvahy o pandemii koronaviru ovšem kalí jedna věc – ztráty na životech. „Ty jsou pochopitelně velké a smutné. Každým tím životem je příběh, který skončil. Ale na druhou stranu, jako ekonom se musím dívat na ztráty, ale můžu se přeci podívat i na jakési zisky na životech,“ hledá i v tomto směru pozitivní úhel pohledu.

„Jenom v Číně se podle posledních odhadů zachránilo přes 70 tisíc životů dospělých a 4 tisíce dětí díky čistšímu životnímu prostředí. To jsou lidé, kteří by umřeli, kdyby žádná opatření v souvislosti s koronavirem neexistovala. To samé platí v Česku. Mnoho lidí bude žít déle, protože se o hodně méně jezdí na silnicích. Více lidí bude žít jednoduše proto, že nesednou v pátek po diskotéce opilí za volant,“ připomíná.

Pozitivní efekt může nastalá situace podle něj mít i na porodnost. „Mnoho lidí, kteří odkládali založení rodiny, o tom nyní začne uvažovat. A tak se může stát, že se jednoho dne probudíme do světa, kde nás nakonec bude víc než před vypuknutím této globální pandemie,“ uzavírá Tomáš Sedláček svůj pozitivní pohled na aktuální dění.

Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Sedláčka s Vítem Pohankou. Dozvíte se mimo jiné i to, proč je internet pro řadu lidí tak přitažlivý, v čem podle ekonoma naplňuje ideu komunismu, nebo jak může práce z domova měnit návyky, které si jako lidstvo s sebou neseme už od pravěku.

Spustit audio
autoři: Vít Pohanka , Ondřej Skácel | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související