Konvalinka: Prymula je muž na správném místě, je zárukou, že se nebude uvolňovat příliš brzy

1. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Konvalinka

Podle nového ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) má Česko jedny z nejhorších epidemických parametrů na světě. Od příštího týdne proto vláda znovu zavádí nouzový stav a na dva týdny zpřísňuje opatření. „Nejsem epidemiolog, ale bojím se, že čtrnáct dní je trochu málo,“ míní biochemik Jan Konvalinka.  

„Myslím, že tak za tři týdny se opatření projeví, že uvidíme nějaká přesvědčivá čísla. Důležitý bude počet hospitalizovaných pacientů, který teď ještě poroste. Protože i když teď šlápneme na brzdu, počty hospitalizovaných jsou lidé, kteří byli infikováni před týdnem nebo deseti dny,“ vysvětluje ve vysílání Českého rozhlasu Plus prorektor Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Že bude za 30 dnů zvládnutá druhá vlna, jak říká ministr Prymula, podle Konvalinky ale reálné je.

„Když opravdu tvrdě šlápnete na brzdu, a to slavné číslo R, které znamená, kolik nových pacientů řada nových lidí infikuje, dostaneme pod jedničku, začne počet infikovaných exponenciálně klesat. Takže já si myslím, že za třicet dní bychom se mohli dostat na čísla, která nebudou ohrožovat obsazenost nemocnic, což je v tuto chvíli asi ten největší problém,“ říká host Barbory Tachecí.

Mimořádná opatření, která budou platit od pondělí, považuje biochemik za rozumná. „Je to to dupnutí. Je smutné, že k němu muselo dojít. Ale když už jsme v této situaci, tak to bylo nezbytné,“ konstatuje.

A pokračuje: „Když se podíváte, co se děje v Británii nebo v Izraeli, kde to je ještě mnohem přísnější, tak naše opatření se nevymykají tomu, co se všude v Evropě nebo v Severní Americe děje.“ 

Připouští také, že opatření měla být zavedena už dřív. „Nevím, jestli tam byly politické ohledy na blížící se volby nebo jiné důvody, ale u těchto exponenciální závislostí záleží na každém dni,“ upozorňuje.

Epidemický tanec

Varianty vývoje situace do Vánoc jsou podle Konvalinky dvě. „Pozitivní scénář je, že se nám podaří dupnout na brzdu a čísla přestanou růst a možná začnou pomalu klesat. V zimě by to znamenalo, že můžeme na Vánoce uvolnit řadu opatření a několik měsíců mít čas na to, než přijde vakcína a proočkovat ohrožené skupiny obyvatel.“

Čtěte také

„Pesimistický scénář je, že k tomu dojde jen pomalu a s prvním uvolňováním se začne infekce znovu šířit. To by byl model, o kterém jsme mluvili už na jaře – epidemický tanec s vlnami, které rostou a zase padají. To by samozřejmě mělo velmi depresivní důsledky nejen pro ekonomiku, ale i pro život,“ upozorňuje.

Důležité je proto v tuto chvíli podle něj neuvolňovat restrikce příliš rychle. „Kolegové epidemiologové mi vysvětlují, že čím tvrději šlapeme na brzdu, tím déle bude ten efekt zpoždění trvat a tím to bude lepší. Myslím, že profesor Prymula je v tuto chvíli muž na správném místě, že šlápnutí je poměrně razantní a jeho osoba je zárukou, že se uvolňovat nebude předčasně a příliš brzy. Je smutné, že jsme k tomu došli, ale v tuto chvíli nevidím jinou cestu,“ konstatuje.

Možnosti, že přes všechny restrikce, které dnes platí, se nepodaří rozvoj epidemie zastavit, nevěří.

„Taková eventualita by nastala ze dvou příčin. Za prvé, kdyby naši spoluobčané odmítli pravidla dodržovat, pořádali by třeba noční party s pitím z jednoho brčka, přestali nosit roušky… To by mohlo vést k rozvoji epidemie. Druhá varianta, které také nevěřím, je, že by virus zmutoval takovým způsobem, že by průběhy byly mnohem závažnější a jeho infektivita by dramaticky stoupla. Toto nebezpečí není vyloučeno, ale považuji ho za velmi malé,“ vysvětluje.

 Dlouhodobé komplikace

Odborníci upozorňují na trvalé následky koronavirového onemocnění. Podle nedávno zveřejněné studie z Německa, která zkoumala změny na srdci u pacientů s covid-19 s pomocí magnetické rezonance, se tyto změny ukázaly bezmála v 80 procentech případů. Obavy s dlouhodobých komplikací připouští i Konvalinka.

Čtěte také

„Nejsem lékař a jen pozoruji literaturu, ale zdá se, že je to opravdu častější a hlavně různorodější typ komplikací, které vidíme u covidu. Je to tím, že receptory, na které virus nasedá, jsou v krevním řečišti. A tím pádem se komplikace mohou dostat do nejrůznějších místních orgánů včetně centrální nervové soustavy. Dokonce i u těch pacientů, kteří prodělali chorobu poměrně lehce, dochází k dlouhodobým komplikacím,“ konstatuje biochemik.

Přiznává, že dlouhodobé efekty koronaviru na zdraví člověka nečekal. „Myslím, že většina odborníků to nečekala. Věděli jsme, jaký receptor to je, ale asi jsme nedokázali domyslet, že ten receptor způsobí chorobu krevních vlásečnic a systémový problém mnohem víc, než je to u chřipky,“ dodává biochemik.

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou si můžete poslechnout ze záznamu.

Spustit audio

Související