Konvalinka o kombinování vakcín: Mělo by to fungovat lépe. Zatím to není ověřeno, ale věřím, že za pár týdnů bude

Předběžný opatrný závěr, který lze ze situace v Británii udělat, podle něj je, že AstraZeneca asi není nejlepší vakcína proti indické mutaci.

Čtěte také

Britské rozvolňování se kvůli mutaci delta odkládá až na 19. červenec, píše The Guardian

„Byť podle předběžných údajů chrání méně než mRNA vakcíny jako Pfizer nebo Moderna, tak stále velmi pravděpodobně chrání většinově proti velmi těžkému průběhu a v drtivé většině případů smrti. To je dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že asi účinně nebrání šíření viru a nebrání onemocnění,“ vysvětluje prorektor Univerzity Karlovy na Plusu.

To podle něj je určitým důvodem ke znepokojení a ke zvýšení pozornosti.

„Abychom pořád nejásali a nedělali mejdan na Karlově mostě. Abychom nebyli veselí s promořováním, jak tady pořád od některých významných činitelů ministerstva zdravotnictví slyším. Že promořování je výborná myšlenka. Já to slovo dávám na černou listinu. Neměli bychom se promořovat, měli bychom se naočkovat,“ nabádá.

Neměli bychom se promořovat, měli bychom se naočkovat.
Jan Konvalinka

To, že mRNA vakcíny chrání lépe proti řadě různých mutací, než je AstraZeneca, se podle biochemika ví už několik měsíců, britská vláda se podle něj rozhodla dát přednost rychlosti a domácí vakcíně před německo-americkým preparátem.

„Dlouhodobě se jim to vyplatí, protože mají mnohem větší proočkovanost než ostatní. Ale samozřejmě platí za to touto daní. Pokud to zůstane na desítkách obětí, není to takový průšvih,“ myslí si.

Jednou AstraZeneca, podruhé Pfizer?

Jan Konvalinka souhlasí s tím, že v současné situaci, kdy je dostatek vakcín, je výhodnější sáhnout po jiné očkovací látce než AstraZeneca. Výrok zástupce Evropské lékové agentury (EMA) Marca Cavaleriho, že státy by měly přestat používat tuto vakcínu i pro lidi starší 60 let, ale označuje za přehnaný.

Čtěte také

Bezinfekčnost až po druhé dávce očkování a při návratu z rizikové oblasti test, navrhuje viroložka Ruth Tachezy

„Pokud si můžete vybrat, bylo by asi lépe dávat přednost mRNA vakcínám. Ale přestat používat vakcínu, která je velmi účinná, pokud ji máte – takhle daleko bych nešel. A myslím, že ani většina odborníků s tím nesouhlasí,“ míní.

Pro lidi, kteří byli jako první dávkou očkováni látkou AstraZeneca a jako druhou dávku by už chtěli mRNA vakcínu, případně se úplně přeočkovat, má dvě různé odpovědi.

Kombinovat vakcíny? Mělo by to fungovat lépe, ale zatím to nebylo ověřeno velkou klinickou zkouškou. Za pár týdnů bude, ale zatím není.
Jan Konvalinka

„Většina vědců je přesvědčena, že by to byla nejlepší strategie – vyměňovat mechanismy účinku vakcinace. A nejen po vakcíně AstraZeneca, ale i po mRNA vakcíně použít jinou mRNA vakcínu jako druhou,“ uvádí jeden pohled na věc a pokračuje: 

„Druhá odpověď ale je, že lékaři musí být konzervativní a postupovat podle klinicky schválených protokolů, které byly ověřeny v klinických zkouškách. A tento mechanismus, který by měl fungovat lépe, nebyl zatím ověřen velkou klinickou zkouškou. Jsem ale přesvědčen, že během několika týdnů to bude schváleno. Ale zatím není.“

Přírodní přechod viru z netopýra na člověka 

Debata o původu viru, který způsobil pandemii covidu-19, se opět vrací. Původ pandemie vyšetřují americké tajné služby i Světová zdravotnická organizace (WHO). K výzvám o prošetření se připojili i lídři Evropské unie.

Čtěte také

Debata o původu koronaviru se vrací. Odpovědi jsou klíčové pro všechny budoucí pandemie, říká reportér

„Čínská vláda velmi účinně, dlouhodobě a naprosto bezskrupulózně blokuje vědecké a možná až kriminalistické zkoumání toho, co přesně se ve Wu-chanu a v jeho okolí stalo, kde se virus vzal, jak přeskočil z netopýrů na lidi a tak dále. A pokud nemáte informace, samozřejmě je to semeniště spikleneckých teorii, ale i seriózních vědeckých výzkumů,“ vysvětluje.

„Máme tady spektrum představ. Na jednu stranu čistě přírodní přechod z netopýra na člověka, jak to bylo u eboly, HIV nebo u SARS1. Na druhé straně spektra je teorie, že někdo v Číně úmyslně vytvořil nový virus, aby způsobil co největší škodu, a nasadil ho mezi lidi. Tomu ale věří jen spiklenečtí teoretici. Převažující hypotéza je stále přírodní přechod viru z netopýra na člověka,“ popisuje biochemik a pokračuje:

Kdyby nás Čína pustila do laboratoří, nechala osekvenovat pacienty a pustila nás k vzorkům, přišli bychom na původ koronaviru, ale nemůžeme.
Jan Konvalinka

„Někde mezi těmito dvěma extrémy jsou přechodné představy, že jde o přírodní virus, který někdo zkoumal ve Wu-chanu a nešťastnou náhodou se dostal mezi lidi a postupně nakazil část čínské populace. Na to bychom byli schopni přijít. Kdyby nás čínská vláda pustila do svých laboratoří, nechala osekvenovat pacienty a pustila nás k těm vzorkům. Přišli bychom na to, ale nemůžeme,“ konstatuje biochemik Jan Konvalinka.

Přijde nějaká varianta lockdownu, nebo může přijít? Jaké vzbuzuje naděje nově schválená vakcína Novavax? Změnilo by se v postupu světa proti pandemii něco, kdybychom od začátku věděli nebo relativně brzo věděli, jaký je původ viru?

Nejen na to se ptala Barbora Tachecí.