Konvalinka: Kolektivní imunity bychom mohli dosáhnout, až bude mít protilátky 80 až 90 procent lidí

15. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Konvalinka

Univerzita Karlova oznámila, že její vědci nebudou zkoumat ruskou vakcínu Sputnik V, jak požadoval prezident Miloš Zeman. „Jsem rád, že univerzita toto stanovisko ústy svého rektora velmi jasně vyjádřila. Je to naprosto logické,“ říká biochemik a prorektor univerzity Jan Konvalinka.

Opakuje, že o odborné úrovni návrhu vakcíny Sputnik není sporu. Je podle něj velmi chytrá a je prý přesvědčen, že bude fungovat podobně nebo možná i lépe než AstraZeneca.

Čtěte také

„Spory a pochybnosti jsou ale o úrovni a přísnosti regulačních úřadů v Rusku a schopnosti ruské farmacie vyrábět jednotlivé šarže výrobku tak, aby byly v pořádku. Koneckonců slovenský ŠÚKL se o tom přesvědčil a z jejich zkušenosti bychom se měli poučit a být varováni,“ naznačuje.

Záměr nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) umožnit v Česku vakcinaci Sputnikem V dobrovolníky v rámci klinické studie podle Konvalinky nedává smysl ani jeho kolegům.

Obávám se, že to je mnohem spíš politická hra než reálná snaha pomoci.
Jan Konvalinka

Biochemik a výzkumník Akademie věd Jan Konvalinka odpovídá i na vaše otázky. Pošlete nám své dotazy související s novým typem koronaviru na e-mailovou adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz.

Všechny rozhovory s Janem Konvalinkou najdete zde.

„Pravděpodobně by to byla úvaha o nějakém nouzovém použití vakcíny, které by musel na doporučení Státního ústavu pro kontrolu léčiv schválit ministr zdravotnictví. Ale zatím, jak jsem vyrozuměl od ředitelky SÚKLu, tak to není na stole. SÚKL se tomu brání a já s nimi naprosto souhlasím. Bezpečnost bych dal nade všechno,“ vysvětluje.

Upozorňuje i na to, že Sputnik by nemohl dorazit dříve než za několik týdnů nebo spíš měsíců. A tou dobou bude mít Česko praktický problém, jak využít vakcíny, které už tady budou z Evropské unie. „Obávám se, že to je mnohem spíš politická hra než reálná snaha pomoci,“ soudí.

Trombózy se objevují po všech vakcinacích

Společnost Johnson & Johnson před několika dny oznámila evropským klientům pozastavení distribuce své vakcíny proti covidu -19 kvůli prošetření několika případů krevních sraženin po jejím podání. 

Čtěte také

„Prošetřit to je v pořádku, přestat očkovat na dlouhou dobu ale znamená, že obětí bude mnohem víc,“ připomíná Konvalinka.

A upozorňuje, že trombózy se neobjevují jen po vakcinacích adenovirovými očkovacími látkami, ale i bez nich.

„Co je u adenovirových vakcín malinko znepokojující a zaslouží si prozkoumání, je, že se to týká zejména mladších žen, i když je frekvence mimořádně nízká. A zdá se, že to může mít genetické příčiny. Možná to souvisí s používáním hormonální antikoncepce. Je třeba to dobře prostudovat, protože kdybychom na to přišli, tak i tisíciny promile můžeme zredukovat nebo odbourat. Ale ještě jednou: výhody dramaticky převažují to nebezpečí,“ opakuje.

Sputnikem V se většinou očkuje v zemích, které nedávají přesné informace o frekvenci nežádoucích účinků.
Jan Konvalinka

Co se týče Sputniku a rizika krevních sraženin, Konvalinka upozorňuje, že nejsou k dispozici informace o dlouhodobých následcích, ani o výskytu trombóz.

„Skoro bych se vsadil, že to bude vypadat velmi podobně. Je fakt, že se Sputnik používá v milionech aplikací různě po světě, ale většinou v zemích, které nedávají přesné informace o frekvenci nežádoucích účinků,“ upozorňuje biochemik.

Naše opatření nejsou tak drakonická

Biochemik připouští, že není prokázané, že na vývoj pandemie mají vliv především protiepidemická opatření.

Čtěte také

„Máme tady renomované statistiky z Matematicko-fyzikální fakulty, kteří upozorňují na to, že kauzalita není stoprocentně prokázána. Rigorózně mají pravdu, ale my se pohybujeme v reálném světě, kde musíme reagovat na situaci. My jsme si bohužel i u nás vyzkoušeli, co se stane, když opatření v situaci vysoké virové nálože uvolníme. Jak nám najednou letí nahoru počet nemocných. To nemohla být náhoda, můžeme to sice zkusit znovu, ale umřou tisíce lidí,“ míní a zdůrazňuje:

„Kdybychom reagovali včas v září a nerozvolnili před Vánoci, tak mohly chodit děti celou dobu do školy.“

Christian Drosten navrhuje, aby Německo, které má úplně stejná čísla v tuto chvíli jako my, šlo do totálního lockdownu.
Jan Konvalinka

Účinnost opatření, která nyní v Česku platí, nelze podle něj hodnotit globálně.

„Když si je rozebereme, vždy najdeme nějaké, které nám připadá přehnané. Pravděpodobně se brzy uvolní venkovní sportování, protože podle všeho přispívá jen málo k šíření fikce. Ale tady se musí pracovat s psychologií, s tím, že lidé u nás dodržují pravidla nedokonale. Jako liberál bych mnohem raději šel švédskou cestou a spolehl se na odpovědnost lidí. Ale v situaci, kdy jsme měli nejvíce úmrtí na světě, se nemůžeme divit, že jsou opatření drakoničtější než jinde,“ upozorňuje a pokračuje:

Čtěte také

„Ale zase když se podíváte, jaká byla opatření ve Španělsku, ve Francii v době největší vlny, kde byly zákazy vycházení. To jsme u nás nikdy neměli. A když se podíváte, že nyní Christian Drosten navrhuje, aby Německo, které má úplně stejná čísla v tuto chvíli jako my, šlo do totálního lockdownu. Naše opatření v tomto světle už přestávají být tak drakonická,“ soudí biochemik.

Kolektivní imunita na podzim?

Podle něj se Česko dostane do stavu kolektivní imunity později, než se myslelo. 

„Pořád se to číslo posunuje. Mysleli jsme si, že to bude u 60 až 70 procent lidí, kteří budou mít protilátky. Ale teď to vypadá vzhledem k novým mutacím a nervozitě z toho, že se objevují, na 80 až 90 procent. To by pro nás bylo špatné znamení. Kolektivní imunita by tu bohužel nastala až na podzim tohoto roku. V lepším případě. Ale opravdu se bojím, že epidemie zmizí, ale opatření ne,“ uzavírá Jan Konvalinka. 

Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.

autoři: Barbora Tachecí , kbr
Spustit audio

Související