Evropa je rozdělená v otázce používání ruské vakcíny Sputnik. O co vlastně Kremlu jde?

Podle Moskvy byly hlavním tématem vyhlídky na „registraci ruské vakcíny Sputnik v Evropské unii, její eventuální dodávky a společná výroba v unijních členských zemích“. Německé informace byly umírněnější a obsahovaly podmínky, za kterých by se Sputnik mohl v Evropě používat, pokud ho schválí Evropská léková agentura (EMA).

Čtěte také

Petr Koubský o vakcíně Sputnik V: Rusové dokáží věci dobře vymyslet, ale už ne tak kvalitně vyrábět

Už samotná schůzka této trojice podle CNN vyděsila některé členské státy Evropské unie a vyvolala i rozhořčené reakce spojeneckých zemí. Jenže očkování na území sedmadvacítky od samého začátku vázne a komplikují je výpadky dodávek vakcín.

Stále větší množství zoufalých evropských politiků tak vidí východisko z této krize právě v pomoci z Ruska.

Kreml se loni v létě dočkal ostré kritiky za to, že vakcínu Sputnik V schválil ještě před zahájením třetí fáze klinických testů. Každopádně pozdější analýza v odborném časopisu Lancet označila tuto očkovací látku za velmi účinnou a bezpečnou. Evropská agentura EMA ji už nějakou dobu posuzuje.

Řada evropských politiků ale pochybuje o motivaci Ruska a považuje nabídku jeho vakcín za příležitost pro Vladimira Putina kontinent ještě více rozdělit. Jak americká stanice upozorňuje, diplomaté z některých bývalých sovětských států a satelitů zdůrazňují, že nebudou používat žádnou jinou vakcínu než tu, kterou schválí EMA.

Čtěte také

David Klimeš: Sputnik vynesl Petra Arenbergera až na vládní orbitu

Podle těchto hlasů může být ruská vakcína nástrojem k rozdělení Unie a jejích spojenců. Zaznívají také obavy, že ji Moskva může využít i k další nekalé činnosti.

Z celoevropského pohledu se zdálo, že většina členů sedmadvacítky neměla se schůzkou Merkelové a Macrona s Putinem problém. Některé členské státy už dokonce s Moskvou o Sputniku vyjednávají přímo, přestože EMA ho ještě neschválila.

Kurzova radost 

Očkování Sputnikem už povolily Maďarsko a Slovensko a objednaly si celkem čtyři miliony dávek, píše CNN. Pravdu má ale jen z poloviny – podle úterní zprávy slovenského Denníku N tamější Státní ústav pro kontrolu léčiv kvůli nedostatku potřebných informací ještě souhlas neudělil. Třeba vlivné Rakousko se k objednávce chystá, pokračuje CNN. Itálie a další země zase jednají o výrobě Sputniku na svém území.

Zvlášť silnou ranou pod pás pro Brusel byla podle americké stanice ochota Rakouska, jehož kancléř Sebastian Kurz obvinil Evropskou komisi z nespravedlivého rozdělování vakcín mezi členské státy. Kurz minulý týden zveřejnil fotografii ze svého setkání s ruským velvyslancem s tím, že „má velkou radost“, že bude brzy moci Sputnik objednat.

Čtěte také

Miloš Zeman chce do Česka mocí mermo dostat Sputnik V, proto musel Blatný odejít, soudí Honzejk

Litevská premiérka Ingrida Šimonytėová ale prohlásila, že „Putin se neobtěžuje vakcínu podávat ani vlastnímu lidu a využívá ji pouze jako další hybridní zbraň pod heslem ‚rozděl a panuj‘“.

Pravda je, že ruský prezident začal Sputnik V rychle propagovat ve světě, ale řada Rusů k němu přistupuje zdrženlivě a nenechává se jím očkovat.

Názor litevské premiérky je ale zřejmě mezi evropskými lídry v menšině. I když jednání dvou nejmocnějších politiků Unie s Vladimirem Putinem znepokojilo hlavně některé postsovětské státy, skoro žádný evropský představitel se proti němu veřejně neohradil. Tito lídři jsou ze Sputniku sice mnohem méně nadšení než třeba kancléř Kurz, francouzsko-německé rozhovory s Moskvou ale sledují v relativním klidu a obavy považují za přehnané.

Vyrobí Rusko dost vakcín? 

Jeden nejmenovaný evropský diplomat pro CNN strach Litvy nebo Polska bagatelizoval. Podle jeho názoru platí, že i kdyby EMA Sputnik V nakonec schválila, Evropská komise ho nejspíš do svého očkovacího portfolia nezařadí. Tento diplomat si zároveň myslí, že Rusko očkovací látku ani není schopné vyrábět ve větším množství v Evropské unii.

Čtěte také

Europoslankyně Charanzová: V cestovatelském pasu po Unii bychom měli zohlednit i očkování Sputnikem

Vakcíny používané v rámci evropského očkovacího schématu se musejí vyrábět v laboratořích, které vyhovují normám Evropské agentury pro léčivé přípravky. A k tomu vede velmi dlouhá cesta. Podle CNN je ale patrné, že Moskva dokáže Evropu i další země snadno rozdělit už jen tím, že některé státy mají ze Sputniku obavy, jiné jim je rozmlouvají a další se vakcínu snaží získat.

Americká stanice cituje i nejmenovaného představitel britské vlády. Ten má za to, že je „mimořádně naivní“ o Sputniku byť jen uvažovat, „když víme, že Rusko vakcíny využívá jako diplomatické zbraně“.

Podobný názor vyjadřuje i předseda výboru pro zahraniční vztahy britského parlamentu Tom Tugendhat. „Jde o využívání vakcín k tomu, aby Rusko vrazilo klín mezi Británii a Evropskou unii a mezi ty evropské státy, které vědí, co je Rusko zač, jako třeba Litva, a další země, které by přimhouřily oko, má za cíl rozdělovat a provokovat. A to vše jen přiživuje ruské zájmy,“ dodává Tugendhat. 

Klín mezi spojenci v Unii

Ať už to bylo cílem Ruska od začátku, nebo ne, Kreml podle CNN vždycky rozdělování Západu vítá. Ruský analytik z nevládní Mezinárodní krizové skupiny (ICG) Oleg Ignatov je přesvědčený, že Moskva především chtěla „vyhrát a dosáhnout evropského uznání ruské vakcíny, aby tak Rusko bylo pro evropské občany přijatelnější“.

Čtěte také

Filip Nerad: Vakcínová prohra Babiše je pro něj i lekcí o roli předsednictví EU

Politolog zároveň připouští, že vražení klínu mezi západní země bylo nejspíš jen vítaným vedlejším účinkem. „Rusko se vždycky raduje, když vidí Evropskou unii a její spojence rozdělené. Zesiluje to narativ, že západní demokracie není taková, jak se tvrdí,“ podotýká Ignatov.

Kritici Kremlu v samotném Rusku si všímají, že exportní úspěchy Sputniku V hrají v domácích médiích větší roli než očkování Rusů, což vyvolává otázku, jaké má Moskva vlastně priority. Jestli bylo cílem hodit do Evropy politický granát, pak byl ale Sputnik ideální zbraní.

„Dnes už víme, že Rusko praktikuje vakcinační diplomacii,“ říká ředitelka nezávislé nadace Defend Democracy Alice Stollmeyerová. Podle ní je však znepokojivější, že Rusové údajně stáli za loňským hackerským útokem na Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, která by jejich vakcínu nyní měla schválit.

Čtěte také

Česko stále nepochopilo fungování Evropské unie, říká o vakcínovém fiasku zpravodaj Daněk

Pandemie každopádně ošklivě poznamenala vnitřní evropskou diplomacii. Kombinace nepředvídaných problémů s dodávkami vakcín, schůzek s omezeným počtem účastníků a také rozdílných zájmů členských zemí, které chtějí zabránit umírání svých občanů, na tak provázaném kontinentu jako Evropa tvoří ideální směs k propuknutí konfliktu.

Přesto by v tom spěchu, se kterým chtějí Evropané překonat třetí vlnu pandemie a napravit chyby z počátku očkovací kampaně, měli vědět, jak jejich vnitřní spory vypadají zvenčí. Jejich spojenci je mohou považovat jen za domácí rozmíšky. Pro jejich nepřátele ale jde o slabost, kterou s radostí zneužijí, varuje americká stanice CNN.

V čem selhala Evropská unie za pandemie? Posilování krajní pravice v Itálii mění politickou mapu země. Rusko navazuje vztahy s barmskými pučisty. A co přinese velké sbližování Číny a Íránu?

Taková jsou témata, která pro pořad Svět ve 20 minutách vybrala Gita Zbavitelová.