Z nouzového stavu pod pandemický zákon. „Vláda teď musí svá opatření více zdůvodňovat,“ říká Kysela

12. duben 2021

Skončil nouzový stav. Setkávání lidí bylo ale nakonec znovu omezeno – z diskutované verze deset lidí uvnitř a dvacet venku, se ministerstvo zdravotnictví pod novým šéfem Petrem Arenbergerem (za ANO) přiklonilo zpět k maximálně dvěma osobám v uzavřených i otevřených prostorách. „Aktuální mimořádné opatření nemíří k tomu, kdo se může potkat na ulici, ale k tomu, že organizovaná akce je limitována dvěma lidmi,“ vysvětluje Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

To v podstatě znamená, že náhodné setkání dvou, tří nebo čtyř lidí je v pořádku, připouští ústavní právík Kysela příklad a dodává: „Každá aplikace práva ale předpokládá, že se s ní chcete nějak popasovat, ne se jí vyhnout.“

Čtěte také

Jestliže obecně platí doporučení, že není radno se setkávat, je otázka, zda by doporučení nemohlo mít formu jen nějakého bezpečného desatera, uvažuje Kysela s tím, že porušení takového desatera je pak věcí svědomí každého z nás. „Jde o to, jestli v této chvíli máte používat aktů, které něco přikazují, nebo zakazují, ale to je jiná věc.“

Tím nejzásadnějším, co přináší konec nouzového stavu, je podle ústavního právníka fakt, že ministerstvo zdravotnictví je pandemickým zákonem vázáno, aby co dva týdny přehodnocovalo nastavená opatření. O jejich důvodnosti pak musí řádně informovat poslaneckou sněmovnu.

„Poslanci a senátoři mohou požadovat informace, vysvětlení. Takže ta míra transparentnosti, kontroly a argumentační přesvědčivosti by měla být výrazně větší než to, s čím jsme se setkávali během uplynulého roku.“

Epidemiolog: Ministr je nakloněn spolupráci

Epidemiolog Petr Pazdiora uznává, že poslední manévry na postu ministra zdravotnictví trochu přerušily kontinuitu různých opatření. Odkazuje tak zřejmě na víkendové turbulence v nařízení o setkávání lidí. Osobně by byl ale z odborného hlediska rád, kdyby vláda potvrdila omezení na pouhé dvě osoby.

Čtěte také

„Myslím si, že současné vedení ministerstva zdravotnictví je nakloněno spolupráci s epidemiology a dokáže v krátké dobře připravit smysluplná opatření, která by respektovala současnou epidemiologickou situaci. A zvlášť při příznivějším počasí venku by uvolňovala minimálně venku pohyb většího počtu lidí,“ shrnuje.

Je ale potřeba mít se na pozoru před brazilskou mutací koronaviru SARS-CoV-2 upozorňuje odborník. „Netrpělivě čekám na informace ze severních Čech, protože její rozšíření v zemi by znamenalo velké problémy nejen z klinického hlediska. Bohužel jsou určité signály, že předchozí prodělání infekce nebo očkování nemusí před touto mutací chránit.“

Hosty byli:
Petr Pazdiora, epidemiolog
Jan Kysela, ústavní právník, vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky
Cyril Höschl, psychiatr, končící ředitel Národního ústavu duševního zdraví

Z toho důvodu je podle Pazdiory nutné udělat maximum pro to, aby byli první nakažení izolováni a povedlo se podchytit všechny jejich rizikové kontakty.

Končící ředitel Národního ústavu duševního zdraví, psychiatr Cyril Höschl ale připomíná, že v celé společnosti převažuje úzkost z toho, jak dlouho už se život v pandemii vleče. Proto by vláda měla pamatovat na to, aby opatření byla srozumitelná a spíš mírnější a cílená, jak se to osvědčilo v zahraničí.

A k apelu na vládu se přidává i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Ten doufá, že protiepidemický systém PES zůstane pohřbený a bude se postupovat stejnou cestou jako před rokem – postupné a opatrné vlny uvolňování.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Šárky Fenykové.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.