Když jsme na zámku Bechyně poprvé spali, tak na zemi a matracích, vzpomíná spolumajitelka panství Nicole Stava

30. září 2024

„Když jsme na zámku v Bechyni spali poprvé, bylo to v Lesním domě, kde předtím sídlila Lesní správa. Celá rodina spala jen na matracích, na béžovém linoleu, které se tehdy hodně používalo,“ vzpomíná  Nicole Stava, umělecká kurátorka a jedna ze současných majitelek panství Bechyně. Jako první se pak opravoval tzv. rodičovský byt, kam se pak všichni přestěhovali, doplňuje.

Čtěte také

„Tehdy bylo cítit, že je všechno před rekonstrukcí. Přímo na zámku sídlila Akademie věd, která ho využívala jako letní sídlo pro zaměstnance. Takže tam bylo mnoho vestavěných příček i s umakartovými jádry. Zámek se začal opravovat a přizpůsobovat potřebám rodiny, protože jsme tam chtěli bydlet,“ vzpomíná Stava.   

„Takže se vytvářely ubytovací kapacity, kanceláře, zázemí pro to, abychom mohli otevřít zámek pro veřejnost, což se stalo v roce 1998. V sýpce, kde do té doby sídlila Alšova Jihočeská galerie, jsme za několik let vytvořili muzeum Vladimíra Preclíka,“ vypočítává.

Čtěte také

„Opravovala se i zámecká jízdárna, která byla opravdu v dezolátním stavu. Památkáři nám radili, že líp by bylo jí zbourat, protože rekonstrukce bude nesmírně finančně náročná. Ale tehdy se rodiče rozhodli, že ne a že ji přesto opraví. V roce 2003 jsme tak dokončili největší sál v jižních Čechách, a to pro 950 hostů. Je to multifunkční sál, kde děláme divadla, koncerty, svatby apod.“

Na zámku teď už i kurátorka Nicole Stava pečuje o sbírky starých mistrů, klasického, moderního a současného umění. Letos otevřeli dva velké výstavní projekty.

„Každý rok zpracujeme nějaké téma, a to kolem ústředního díla. Loni to byla lidská práva, letos svoboda,“ naznačuje.

Zámek a panství Bechyně, kde vládl i Petr Vok z Rožmberka a pak rodina Jana Leopolda hraběte Paara, znárodnili po únoru 1948 komunisté. Rodina ho v roce 1995 koupila a od té doby probíhají opravy, dnes stojí v čele sestry Silvia a Nicole Stava.

Proč, to už si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Naděždy Hávové. Kurátorka také tvrdí, že tuzemské umění, které se v cizině prodává, je sice kvalitativně vysoko, ale není doceněné. A právě to je důvod, proč o ně zahraniční kupci nejeví takový zájem.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.