Na zámku Lobeč byla za komunistů psychiatrická léčebna. Nemocniční duch tam vydržel dost dlouho, vzpomíná jeho majitelka Pavlík-Šimonková
Hostem Hovorů s rodokmenem je Zuzana Pavlík-Šimonková. Studovala dějiny umění, ale poté, co rodina v restitucích získala zpět rodinné dědictví, lesy a polnosti, přešla na Českou zemědělskou univerzitu. „Můj prapradědeček byl jedním z posledních, komu habsburský císař Karel I. udělil šlechtický titul za zásluhy v průmyslu, byl totiž mužem číslo jedna ve Škodových závodech. Pro mě je to dnes spíš úsměvná rodinná historka,“ říká.
Dlouho si však její prapradědeček titulu svobodný pán baron neužil. Byl mu totiž udělen v roce 1918. Potom ovšem 18. prosince 1918 vstoupil v platnost zákon o zrušení šlechtických titulů. „Je to zřejmě jeden z posledních šlechtických titulů, které byly vůbec uděleny,“ líčí.
Ze 750 znárodněných položek v obou zámcích se rodině nakonec vrátilo 35. Součástí restitucí byl zámek Stránov kousek od Mladé Boleslavi, který od 50. let sloužil jako dětský domov. „Byl přizpůsoben tomuto účelu, to znamená lino, omyvatelné nátěry a celkově takový reálný socialismus.“
Čtěte také
„Ale musím říct, že měl střechu, topilo se v něm a byla tam zavedená voda. Takže nás sice stálo hodně úsilí přiblížit se zase od dětského domova zpátky k zámku, ale možná, myslím, můžeme mluvit o štěstí,“ soudí.
Zpět rodina získala i zámek v Lobči, kde byla za komunismu léčebna dlouhodobých neuróz. „Když jsme tam přišli, tak na pokojích byly nápisy Pokoj pacientů 1, 2 atd. Řekla bych, že ten nemocniční duch tam vydržel poměrně dlouho.“
Majitelka zámku také vzpomíná na to, že v salonku byla prádelna a celou třetinu přízemí zabírala kotelna na koks. „Takže i tam nějaký čas trvalo, než jsme se od nemocnice posunuli zase k tak trochu zámeckému prostředí.“
„Restituce nejsou náprava křivd, je to jejich zmírnění. Vždycky jsme si doma přáli, aby nám to někdo vrátil, tak není na místě si stěžovat,“ dodává.
Nejen o opravách, hospodaření v lesích, ale i o tátovi, který nedávno zemřel, vypráví v Hovorech Naděždy Hávové. Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. (repríza)
Související
-
Karel Hvížďala: Karel Schwarzenberg a Řád Bílého lva
Nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád Bílého lva, letos obdržel i Karel Schwarzenberg, ale jeho zdravotní stav mu nedovolil, aby ho převzal osobně
-
Česká šlechta se snažila před Mnichovem zachránit Československo tlakem na diplomata Runcimana
V létě roku 1938 se rozhodovalo o osudu Československa. Sudetoněmecká menšina žádala odtržení od Československa a skrytě a později otevřeně žádala připojení ke Třetí říši.
-
Konopiště má jedny z nejvzácnějších sbírek v Evropě. A žije se tam krásně, říká kastelánka
„Každý zkušený průvodce ví, jaká bude prohlídka, už když se podívá na skupinku, kterou bude provázet,“ říká kastelánka státního zámku Konopiště Jana Sedláčková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
